Je zřejmé, tvar tohoto modelu bude koule, neboť poměr
přírůstku objemu povrchu největší.
67
.
Vzrůst tlaku zřejmý tab. základě výpočtu rovnice exoter-
mické reakce bylo zjištěno, pro methan činí tento minimální objem
1 mm3.
Vzroste-li tlak plynu, bude určitém objemu plynu shromážděno
více molekul, tedy vývin tepelné energie bude větší. Lze proto očekávat,
že při zvýšení tlaku bude pro zapálení postačovat menší energie. 18, která byla sestavena pro tlak
p0 101 kPa.
Příkladem mohou být poměry vysokonapěťových kapacitních obvodech.
Se vzrůstem hloubky důlních pracovišť zvyšuje barometrický tlak.
Při snižování úrovně jiskrově bezpečných zařízení případech, kdy
tlak výbušné směsi bude vyšší než 0,11 MPa, nutno uskutečnit experi
mentální pokusy odpovídající skutečným poměrům.
Mnohem výrazněji vliv tlaku hodnotu minimální zápalné energie
projevuje při podstatnějším zvýšení, ale při podstatnějším snížení tlaku
výbušné směsi, než jaké byly uvažovány výše uvedených pokusech. zřejmé,
že existuje mezní objem, něhož vzrůst energie převažuje nad ztrátami
ochlazováním sousedními vrstvami.
Vzrůst tlaku lze přibližně vyjádřit zjednodušeným vzorcem
H
log log -1- 0,015 ,
kde tlak hloubce H,
Po počáteční tlak (na povrchu),
T teplota.
Experimentální ověření změny minimální zápalné energie vzrůstem
tlaku výbušné směsi methanu vzduchem vodíku vzduchem proběhlo
při tlaku směsi 120 kPa 128,39 kPa obvodech indukčnosti mH, mH,
1 Výsledky pokusů byly statisticky vyhodnoceny metodou syste
maticky zvyšovaných parametrů. Dosažené hodnoty, odpovídající pravdě
podobnosti zapálení 10-3, ukazují, při zvýšení tlaku odpovídajícího
hloubce 400 sníží koeficient bezpečnosti 7,5 při tlaku 128,39 kPa
odpovídajícím hloubce 000 11,5 Pokles minimální zápalné energie
je odůvodnitelný podle termické teorie zapálení, jelikož minimálním
objemu pro iniciaci plynové směsi nachází více molekul, což ná
sledek intenzivnější vývin tepla předávání energie okolním vrstvám
plynu.
Podle obrázku dochází při změnách tlaku širokých mezích nejen vý
razným změnám minimální zápalné energie, ale také posunu oblastí,
v nichž začíná projevovat zhášecí efekt.Vývin tepla úměrný objemu zapáleného plynu, roste tedy třetí
mocninou průměru koule ohraničující prostor zapáleným plynem.
Ochlazování úměrné povrchu, tedy druhé mocnině průměru. Při zahřátí tohoto minimálního objemu
na zápalnou teplotu pak dochází řetězové reakci nastává exploze
