Elektrická zařízení pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Miloň Bálek, Zdeněk Kuchta, Mojmír Lazar

Strana 53 z 269

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vodičů větších průměrů naopak oblast za­ pálení ohraničena případy, kdy jsou vodiče důsledku velkého povrchu intenzívně ochlazovány okolním plynem, takže zapálení směsi nemůže dojít ani při libovolně dlouhé expozici. Přepalováním niklchromových drátků proměnným prů­ měrem lze vyvolat iniciaci výbušné směsi CH4—vzduch proudem vyšším než 0,2 Přitom musí být průměr přepalovaného drátku větší než 0,2 mm. JElae, Singh Danson zjišťovali možnost zapálení výbušné směsi methan —vzduch horkým povrchem tělesa čtvercového průřezu proměn­ nou velikostí povrchu.průřezů, tavné pojistky, žárovky, polovodičové součástky, odpory, po­ tenciometrické trimry aj. Názornou ilustrací jsou výsledky pokusů Stouta Jonese podle zprávy W. tabulky zřejmé, vodík představitel vodíkové třídy jiskrové zápalnosti relativně vysokou zápalnou teplotu. 8). Byla zjištěna závislost zápalné teploty velikosti povrchu poloze čtvercové destičky zkušební nádobě. Závislost zápalné teploty na koncentraci Zápalné teploty získané pokusy Masona Whelera téměř přibližují hodnotě 923 což (podle tab. Možností zapálení methanové směsi niklovým proužkem délce 108 různé šířce zabývali Coward Guest. I při tomto způsobu iniciace výbušné směsi musí být splněna základní podmínka, kterou dodání dostatečně velké energie potřebného objemu. Tenčí drátky přepálí, aniž zapálila výbušná směs; tato okol­ nost způsobena nedostatečným přívodem tepla směsi důsledku příliš malého povrchu vlákna.60). Tuto teorii podporuje práce Silvera, který zjišťoval možnost vznícení svítiplynu vodíku křemennými platinovými kuličkami průměru až 5 mm. Hickse. Postupně byly získány četné poznatky, jejichž obecnému vy­ užívání brání především značná rozdílnost metodiky pokusů mnohdy pří­ liš úzké zaměření autorů. 16) zápalná teplota methanu (podle VDE 0165/8. 57 . Tato problematika byla předmětem experimentů mnoha zahraničních pracovníků. Při těchto pokusech byly získány závislosti teploty zapálení velikosti křemenných nádob závislost koncentrace směsi zápalné teplotě (obr. 1033 S1 013 f M3 •“ 973 I 953 933 0 81crrT 275 cm3 2 18 — koncenirace CH^ ) Obr. Nejnižší teploty zapálení výbušné směsi methan—vzduch bylo do­ saženo při pokusech Masona Whelera, kteří podle Morgana zahřívali výbušnou směs methanu uzavřených křemenných nádobách