8).
57
. Možností zapálení methanové směsi niklovým proužkem délce
108 různé šířce zabývali Coward Guest.průřezů, tavné pojistky, žárovky, polovodičové součástky, odpory, po
tenciometrické trimry aj. Při těchto
pokusech byly získány závislosti teploty zapálení velikosti křemenných
nádob závislost koncentrace směsi zápalné teplotě (obr. Byla zjištěna závislost zápalné teploty velikosti
povrchu poloze čtvercové destičky zkušební nádobě.
JElae, Singh Danson zjišťovali možnost zapálení výbušné směsi
methan —vzduch horkým povrchem tělesa čtvercového průřezu proměn
nou velikostí povrchu.
1033
S1 013
f M3
•“ 973
I 953
933
0
81crrT
275 cm3
2 18
— koncenirace CH^ )
Obr.
Tato problematika byla předmětem experimentů mnoha zahraničních
pracovníků.
Názornou ilustrací jsou výsledky pokusů Stouta Jonese podle zprávy
W.60). Závislost zápalné teploty
na koncentraci
Zápalné teploty získané pokusy Masona Whelera téměř přibližují
hodnotě 923 což (podle tab. vodičů větších průměrů naopak oblast za
pálení ohraničena případy, kdy jsou vodiče důsledku velkého povrchu
intenzívně ochlazovány okolním plynem, takže zapálení směsi nemůže
dojít ani při libovolně dlouhé expozici. Přepalováním niklchromových drátků proměnným prů
měrem lze vyvolat iniciaci výbušné směsi CH4—vzduch proudem
vyšším než 0,2 Přitom musí být průměr přepalovaného drátku větší než
0,2 mm. Tenčí drátky přepálí, aniž zapálila výbušná směs; tato okol
nost způsobena nedostatečným přívodem tepla směsi důsledku příliš
malého povrchu vlákna. Postupně byly získány četné poznatky, jejichž obecnému vy
užívání brání především značná rozdílnost metodiky pokusů mnohdy pří
liš úzké zaměření autorů. Hickse.
Nejnižší teploty zapálení výbušné směsi methan—vzduch bylo do
saženo při pokusech Masona Whelera, kteří podle Morgana zahřívali
výbušnou směs methanu uzavřených křemenných nádobách. 16) zápalná teplota methanu (podle
VDE 0165/8.
I při tomto způsobu iniciace výbušné směsi musí být splněna základní
podmínka, kterou dodání dostatečně velké energie potřebného objemu.
Tuto teorii podporuje práce Silvera, který zjišťoval možnost vznícení
svítiplynu vodíku křemennými platinovými kuličkami průměru až
5 mm. tabulky zřejmé, vodík představitel vodíkové
třídy jiskrové zápalnosti relativně vysokou zápalnou teplotu
