Jiskrový výboj výboj samostatný. Strýmery jsou pohybující narůstající shluky ionizovaných
částic prostoru mezi elektrodami. Jiskrový výboj charakterizován
přenosem proudu opakujícími výboji, což obvykle vysvětlováno teorií
strýmerů. Jakmile čelo strýmeru
dotkne elektrody, projde takto vytvořeným kanálem hlavní impuls jiskro
vého výboje. Oblouk může trvat
až úplného uzavření kontaktů, které vydatně vyhřívají odvádějí
tepelnou energii prostoru výboje (obr. Je-li zdroj energie dostatečně
výkonný, změní jiskrový výboj výboj obloukový. Závislost zápalných napětí kapacitě
1 křivka pro směs 8,5% methan —vzduch, křivka pro směs pen-
tan —vzduch, křivka pro směs ethylen —vzduch, křivka pro směs 21%
vodík —vzduch
U vysokonapěťových kapacitních obvodů přiblížení kontaktů
spínačů vytvoří elektrodách koronový výboj. opačném případě
zaniká. Další přibližování elektrod
nebo zvyšování napětí vyvolává zvýšení rozměru světelnosti korony,
která nakonec přemění jiskru. Kladné záporné strýmery podle
své polarity šíří záporné nebo kladné elektrodě. Ten usnadněn vydatnou íotoionizací, přičemž uvolněné
elektrony zakládají další laviny spolu sekundární emisí emisí elektric
kým polem vytvářejí další výbojové kanály. 6).
.
Obr.proudu zajišťují ionty roztaveného materiálu elektrod. Vývoj jiskrových výbojů možnosti zapálení výbušných směsí
jsou značně závislé tvaru uspořádání elektrod jiskřiště. Rozhodující se
zdá být prostorové rozdělení energie výboje jeho ochlazování elektrodami,
V obvodech indukčnosti stejně jako obvodech kapacitních celá
gnergie soustavy uplatni výboji pouze, ideální elektrické soustavy
