skupin vznícení, jak vyplývá
z hodnot dovolených oteplení uvedených tab. závorkách, dochází
při inovaci předpisů jejich zmírnění. většině případů bývá
odlišně značeno provedení důlní provedení vhodného pro povrchové
provozy. Zde nastalo podstatné sblížení názorů, zůstává
pouze formální problém označování.71
450 (360 °C) (360 °C)
300 (240 °C) (240 °C)
200 (160 °C) (160 °C)
135 (110 °C) (110 °C)
100 (80 °C) (80 °C)
85 (70 °C) (70 °C)
Tab. jedno
cení názorů klasifikaci prostředí základním předpokladem pro sjedno
cení dalších zařizovacích konstrukčních předpisů. 59.684.73
BS 4643
P 72/E-08110
STAS 6877 )
ČSN 0370
ČSN
34 1480/1.73
BS 4643
P 72/E-08110
STAS 6877
ČSN 0370
OAA.
. 57, porovnání
tříd výbušnosti tab. Přehled jednotlivých ochran tab. 58.71
W 1,00 (Sch) (I) M
W 0,9 (II) P
0,9 0,5 (III) S
0,5 (3a, 3n) (IV H
Poněkud méně přehledná situace označování jednotlivých druhů
ochran elektrického zařízení, když tady podstatě jedná sjednocení
názvu, neboť používané ochrany jsou založeny převážně shodném
principu.
Skupiny vznícení (teplotní třídy) jsou obsaženy tab.053-67
(T 19491)
ČSN
34 1480/1. 57. 58.
Důlní provedení Povrchové provedení
CSN 1480/1.61
OVE-E 70/71
TG 19491
VDE 1071/1. Skupiny vznícení (teplotní třídy)
Povolené hodnoty
oteplení (°C)
VD 0171/1.71 ExM Ex, H
VDE, OVE, TGL (Sch) (Ex)
BS 4683 GIIA, GIIB, GIIC
247
.61
OVE-E 70/71
VD 0171/1.
Tab. Skupiny (třídy) výbušnosti
Velikost
hraniční
spáry (mm)
VD 0171/.plývá již dříve diskutovaná různorodost při posuzování prostředí
