zeela odstra
nit, např.
Zvlášť nebezpečné jscu prachy kovové (hliníku, zirkonu, elektronu,
titanu, hořčíku atd.;
— zvlh&ováním ovzduší, skrápěním, popř. atmosféry obsahem kyslíku sní
ženým pod hodnotu limitního obsahu kyslíku stanoveného pro daný druh
prachu);
— inertizací disperzní směsi přimíšením dostatečného množství inert
ního prachu.
Iniciace prachové disperze může nastat:
— elektrickou jiskrou nebo obloukem,
— mechanickou jiskrou,
— vysokou teplotou,
— elektrostatickým výbojem uvnitř prachové,disperze,
— samovznícením usazeného prachu,
— jinými vlivy (např. Tlakové účinky vý
buchu prachů zařízení lze omezit, resp. usměrnit průtržnými membrána
mi, explozními klapkami, zařízeními potlačování výbuchu apod. nebezpečné množství prachu považuje takové množství usa
zeného prachu, které schopno rozvířit obvyklých provozních stavů
a vytvořit nebezpečné množství prachové disperze.).
Vyskytuje-li prostoru několik druhů prachů, které navzájem
neovlivňují, stanoví fyzikální vlastnosti směsi podle prachu nejnižší
spodní mezí výbušnosti.
Těmto iniciacím musí pokud možno zabránit.
V prostředích, kterých mimo hořlavého prachu vyskytují hoř
lavé plyny nebo pára hořlavých kapalin, ale množství, které není ne
bezpečné výbuchem plynů nebo par, jsou rozhodující spodní meze výbuš
nosti prachové suspenze ostatní hodnoty stanovené ovzduší obsahují
cím dolní meze výbušnosti přítomných hořlavých plynů nebo par.věcem.
Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů lze snížit, popř.
229
.:
— individuálními kryty prašných míst intenzívním odsáváním pra
chu místě jeho vzniku, aby prach nemohl dosáhnout nebezpečné kon
centrace;
— pravidelným odstraňováním prachu vysáváním, smetáním apod.
Prachová disperze složená několika hořlavých prachů může mít
spodní mez výbušnosti minimální iniciační energii vyšší nebo nižší než
její složky. třením, chemickou reakcí cizími příměsemi,
katalickými vlivy aj.), které důsledku vysoké reaktivity vytvářejí disperze
s výbušností mimořádně vysokou zejména hlediska maximální rychlosti
narůstání tlaku uzavřeném objemu. splachováním prachu vodou
(nelze použít pro prachy reagující styku vodou exotermicky);
— vytvořením inertní atmosféry (tj
