Elektrická zařízení pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Miloň Bálek, Zdeněk Kuchta, Mojmír Lazar

Strana 217 z 269

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
: — individuálními kryty prašných míst intenzívním odsáváním pra­ chu místě jeho vzniku, aby prach nemohl dosáhnout nebezpečné kon­ centrace; — pravidelným odstraňováním prachu vysáváním, smetáním apod. zeela odstra­ nit, např. nebezpečné množství prachu považuje takové množství usa­ zeného prachu, které schopno rozvířit obvyklých provozních stavů a vytvořit nebezpečné množství prachové disperze. Těmto iniciacím musí pokud možno zabránit. Prachová disperze složená několika hořlavých prachů může mít spodní mez výbušnosti minimální iniciační energii vyšší nebo nižší než její složky. Vyskytuje-li prostoru několik druhů prachů, které navzájem neovlivňují, stanoví fyzikální vlastnosti směsi podle prachu nejnižší spodní mezí výbušnosti.).), které důsledku vysoké reaktivity vytvářejí disperze s výbušností mimořádně vysokou zejména hlediska maximální rychlosti narůstání tlaku uzavřeném objemu. splachováním prachu vodou (nelze použít pro prachy reagující styku vodou exotermicky); — vytvořením inertní atmosféry (tj.věcem. 229 . Tlakové účinky vý­ buchu prachů zařízení lze omezit, resp. V prostředích, kterých mimo hořlavého prachu vyskytují hoř­ lavé plyny nebo pára hořlavých kapalin, ale množství, které není ne­ bezpečné výbuchem plynů nebo par, jsou rozhodující spodní meze výbuš­ nosti prachové suspenze ostatní hodnoty stanovené ovzduší obsahují­ cím dolní meze výbušnosti přítomných hořlavých plynů nebo par. usměrnit průtržnými membrána­ mi, explozními klapkami, zařízeními potlačování výbuchu apod. Iniciace prachové disperze může nastat: — elektrickou jiskrou nebo obloukem, — mechanickou jiskrou, — vysokou teplotou, — elektrostatickým výbojem uvnitř prachové,disperze, — samovznícením usazeného prachu, — jinými vlivy (např.; — zvlh&ováním ovzduší, skrápěním, popř. Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů lze snížit, popř. třením, chemickou reakcí cizími příměsemi, katalickými vlivy aj. Zvlášť nebezpečné jscu prachy kovové (hliníku, zirkonu, elektronu, titanu, hořčíku atd. atmosféry obsahem kyslíku sní­ ženým pod hodnotu limitního obsahu kyslíku stanoveného pro daný druh prachu); — inertizací disperzní směsi přimíšením dostatečného množství inert­ ního prachu