Prachová disperze složená několika hořlavých prachů může mít
spodní mez výbušnosti minimální iniciační energii vyšší nebo nižší než
její složky.).
Iniciace prachové disperze může nastat:
— elektrickou jiskrou nebo obloukem,
— mechanickou jiskrou,
— vysokou teplotou,
— elektrostatickým výbojem uvnitř prachové,disperze,
— samovznícením usazeného prachu,
— jinými vlivy (např.
229
.
Vyskytuje-li prostoru několik druhů prachů, které navzájem
neovlivňují, stanoví fyzikální vlastnosti směsi podle prachu nejnižší
spodní mezí výbušnosti.;
— zvlh&ováním ovzduší, skrápěním, popř.
Zvlášť nebezpečné jscu prachy kovové (hliníku, zirkonu, elektronu,
titanu, hořčíku atd. zeela odstra
nit, např.:
— individuálními kryty prašných míst intenzívním odsáváním pra
chu místě jeho vzniku, aby prach nemohl dosáhnout nebezpečné kon
centrace;
— pravidelným odstraňováním prachu vysáváním, smetáním apod. Tlakové účinky vý
buchu prachů zařízení lze omezit, resp.věcem. atmosféry obsahem kyslíku sní
ženým pod hodnotu limitního obsahu kyslíku stanoveného pro daný druh
prachu);
— inertizací disperzní směsi přimíšením dostatečného množství inert
ního prachu.
V prostředích, kterých mimo hořlavého prachu vyskytují hoř
lavé plyny nebo pára hořlavých kapalin, ale množství, které není ne
bezpečné výbuchem plynů nebo par, jsou rozhodující spodní meze výbuš
nosti prachové suspenze ostatní hodnoty stanovené ovzduší obsahují
cím dolní meze výbušnosti přítomných hořlavých plynů nebo par.
Těmto iniciacím musí pokud možno zabránit. nebezpečné množství prachu považuje takové množství usa
zeného prachu, které schopno rozvířit obvyklých provozních stavů
a vytvořit nebezpečné množství prachové disperze. usměrnit průtržnými membrána
mi, explozními klapkami, zařízeními potlačování výbuchu apod.
Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů lze snížit, popř. splachováním prachu vodou
(nelze použít pro prachy reagující styku vodou exotermicky);
— vytvořením inertní atmosféry (tj.), které důsledku vysoké reaktivity vytvářejí disperze
s výbušností mimořádně vysokou zejména hlediska maximální rychlosti
narůstání tlaku uzavřeném objemu. třením, chemickou reakcí cizími příměsemi,
katalickými vlivy aj
