Elektrická zařízení pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Miloň Bálek, Zdeněk Kuchta, Mojmír Lazar

Strana 14 z 269

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
paline klesá kapalina odpařováním ochlazuje. Odtud pára difunduje okolí kapalina dalším odpařováním doplňuje obsah páry. Položíme-li dobu potřebnou vypařo­ vání určitého množství ethyletheru rovnu jedné, těkavost zkoumané ka­ paliny dána číslem, udávajícím, kolikrát pomaleji tato kapalina stej­ ných podmínek vypařuje. Zážeh může probíhat dvěma způsoby: — místním zahřátím nějakým tepelným zdrojem, kdy vzniklá reakce dostatečně zahřeje sousední vrstvy; reakce pak rozšíří postupně celý výbušný systém; 15 . Nad hladinou kapaliny tvoří vrstva, která obsahuje její výpary. Tlak nasycených par nad hladinou neboli tenze par je částečným tlakem par směsi vzduchem. Dodáním výparního tepla teplota kapaliny nezvětšuje, ale nahrazuje jím energie ubývající odpařováním. Pro vznik výbuchu musí být splněny minimálně následující tři podmínky: — probíhající chemická reakce musí být dostatečně exotermická, tzn. Některé hodnoty difúzních součinitelů jsou uvedeny v tab. 1. Vyjadřuje snadnost, jakou kapalina vy­ pařuje srovnání ethyletherem. Je-li kapalina párami rovnováze, hovoříme nasycených parách tlaku nasycených par. Dochází difúzi, která neprobíhá u všech par stejně rychle. otevřeném prostoru najdeme koncentraci vrstvě bezpro­ středně nad hladinou. Neuspořádaný pohyb molekul páry nad kapalinou molekul okol­ ního vzduchu vede jejich promíchání.6 VZNÍCENÍ VÝBUŠNÉ SMĚSI Výbuch rozptýlených hořlavých látek chemický pochod, při němž se hořlavina buď rozkládá látky jednodušší, nebo oxiduje přítomnou oxidační složkou (zpravidla kyslíkem). Její rychlost charakterizována difúzním sou­ činitelem, který udává, kolik molů projde styčnou plochou cm2za sekun­ du předpokladu, rozdíl koncentrací vzdálenosti rovný jedné. Zdrojem iniciace může být některých případech mechanická nebo světelná energie, nejčastějším zdrojem však některá forem tepelné energie. musí být uvolněno více tepla, než odvedeno; — přeměna musí proběhnout samovolně velkou rychlostí; — musí být přítomna dostatečná iniciace chemické reakce. 2. uzavřeném prostoru dosta­ tečnou zásobou odpařující hořlaviny tato koncentrace ustálí celém prostoru. Její teplota pak vy­ rovnává okolím tak, odebírá výparní teplo. směsi vzduchem mají tyto páry určitý tlak. Difúzni součinitel závislý teplotě, poněvadž teplota vystihuje rychlost pohybu molekul. Pro praktické výpočty vypařování zavádí pomocný srovnávací vztah, tzv. relativní těkavost