Pro praktické výpočty vypařování zavádí pomocný srovnávací
vztah, tzv.
Zážeh může probíhat dvěma způsoby:
— místním zahřátím nějakým tepelným zdrojem, kdy vzniklá reakce
dostatečně zahřeje sousední vrstvy; reakce pak rozšíří postupně celý
výbušný systém;
15
. Dodáním výparního
tepla teplota kapaliny nezvětšuje, ale nahrazuje jím energie ubývající
odpařováním. Vyjadřuje snadnost, jakou kapalina vy
pařuje srovnání ethyletherem. směsi vzduchem mají tyto páry určitý tlak. otevřeném prostoru najdeme koncentraci vrstvě bezpro
středně nad hladinou. Její rychlost charakterizována difúzním sou
činitelem, který udává, kolik molů projde styčnou plochou cm2za sekun
du předpokladu, rozdíl koncentrací vzdálenosti rovný jedné. musí být uvolněno více tepla, než odvedeno;
— přeměna musí proběhnout samovolně velkou rychlostí;
— musí být přítomna dostatečná iniciace chemické reakce.paline klesá kapalina odpařováním ochlazuje. Položíme-li dobu potřebnou vypařo
vání určitého množství ethyletheru rovnu jedné, těkavost zkoumané ka
paliny dána číslem, udávajícím, kolikrát pomaleji tato kapalina stej
ných podmínek vypařuje. 2.
Je-li kapalina párami rovnováze, hovoříme nasycených parách tlaku
nasycených par. relativní těkavost. Pro vznik výbuchu musí být splněny
minimálně následující tři podmínky:
— probíhající chemická reakce musí být dostatečně exotermická,
tzn.6 VZNÍCENÍ VÝBUŠNÉ SMĚSI
Výbuch rozptýlených hořlavých látek chemický pochod, při němž se
hořlavina buď rozkládá látky jednodušší, nebo oxiduje přítomnou
oxidační složkou (zpravidla kyslíkem). Nad hladinou kapaliny tvoří vrstva, která
obsahuje její výpary. Tlak nasycených par nad hladinou neboli tenze par je
částečným tlakem par směsi vzduchem.
Neuspořádaný pohyb molekul páry nad kapalinou molekul okol
ního vzduchu vede jejich promíchání.
Difúzni součinitel závislý teplotě, poněvadž teplota vystihuje rychlost
pohybu molekul. Odtud pára difunduje okolí kapalina dalším
odpařováním doplňuje obsah páry.
1.
Zdrojem iniciace může být některých případech mechanická nebo
světelná energie, nejčastějším zdrojem však některá forem tepelné
energie. Dochází difúzi, která neprobíhá
u všech par stejně rychle. uzavřeném prostoru dosta
tečnou zásobou odpařující hořlaviny tato koncentrace ustálí celém
prostoru. Její teplota pak vy
rovnává okolím tak, odebírá výparní teplo. Některé hodnoty difúzních součinitelů jsou uvedeny
v tab
