otevřeném prostoru najdeme koncentraci vrstvě bezpro
středně nad hladinou.
Zážeh může probíhat dvěma způsoby:
— místním zahřátím nějakým tepelným zdrojem, kdy vzniklá reakce
dostatečně zahřeje sousední vrstvy; reakce pak rozšíří postupně celý
výbušný systém;
15
. Nad hladinou kapaliny tvoří vrstva, která
obsahuje její výpary. uzavřeném prostoru dosta
tečnou zásobou odpařující hořlaviny tato koncentrace ustálí celém
prostoru. Její rychlost charakterizována difúzním sou
činitelem, který udává, kolik molů projde styčnou plochou cm2za sekun
du předpokladu, rozdíl koncentrací vzdálenosti rovný jedné. Její teplota pak vy
rovnává okolím tak, odebírá výparní teplo. Tlak nasycených par nad hladinou neboli tenze par je
částečným tlakem par směsi vzduchem. Pro vznik výbuchu musí být splněny
minimálně následující tři podmínky:
— probíhající chemická reakce musí být dostatečně exotermická,
tzn.paline klesá kapalina odpařováním ochlazuje. Vyjadřuje snadnost, jakou kapalina vy
pařuje srovnání ethyletherem.
Zdrojem iniciace může být některých případech mechanická nebo
světelná energie, nejčastějším zdrojem však některá forem tepelné
energie. směsi vzduchem mají tyto páry určitý tlak.6 VZNÍCENÍ VÝBUŠNÉ SMĚSI
Výbuch rozptýlených hořlavých látek chemický pochod, při němž se
hořlavina buď rozkládá látky jednodušší, nebo oxiduje přítomnou
oxidační složkou (zpravidla kyslíkem). Odtud pára difunduje okolí kapalina dalším
odpařováním doplňuje obsah páry. Položíme-li dobu potřebnou vypařo
vání určitého množství ethyletheru rovnu jedné, těkavost zkoumané ka
paliny dána číslem, udávajícím, kolikrát pomaleji tato kapalina stej
ných podmínek vypařuje. relativní těkavost. 2. Některé hodnoty difúzních součinitelů jsou uvedeny
v tab.
Neuspořádaný pohyb molekul páry nad kapalinou molekul okol
ního vzduchu vede jejich promíchání. Dodáním výparního
tepla teplota kapaliny nezvětšuje, ale nahrazuje jím energie ubývající
odpařováním.
Je-li kapalina párami rovnováze, hovoříme nasycených parách tlaku
nasycených par. musí být uvolněno více tepla, než odvedeno;
— přeměna musí proběhnout samovolně velkou rychlostí;
— musí být přítomna dostatečná iniciace chemické reakce.
Pro praktické výpočty vypařování zavádí pomocný srovnávací
vztah, tzv.
1. Dochází difúzi, která neprobíhá
u všech par stejně rychle.
Difúzni součinitel závislý teplotě, poněvadž teplota vystihuje rychlost
pohybu molekul
