Největší námitky vyvolávají
nedostatečné povrchové cesty vzdušné vzdálenosti povrchu uvnitř
pouzder tranzistorů zapojených podélných větvích bariéry. Řešení vychází základního zapojení Zenerových bariér,
kde jsou sériové omezovači odpory nahrazeny zdroji konstantního proudu. Schéma zapojení Zenerovy bariéry stabili
zací proudu obr. 30. Bariéry proudovým omezením vyrábí řada výrobců. 30.
Při detailním rozboru zapojení při porovnání vlastností jeho dílčích
prvků něm možno najít slabá místa. Principiální schéma zapojení
bariéry typu ZT/ZS stabilizací proudu
Výhodou těchto zapojení podstatné snížení vnitřního dynamického
odporu Zenerovy bariéry normální pracovní oblasti, současným ome
zením výstupní energie. Zapojení
má další nedostatek tom, proudové omezení provedeno odvozo
váno pouze jednopólově.
Některé uvedených nedostatků odstraňují Zenerovy bariéry sta
bilizátory proudu. Bariéry tohoto typu
nacházejí uplatnění jednoduchých zapojeních kombinovaných zapoje
ních bariér opačnou polaritou, eventuálně kombinaci obvyklými
omezovacími prvky.
Tyto nedostatky odstraňuje zapojení Zenerovy bariéry řízeným ome
115
.
jí'a
1
1 -
O o
/!? 7i
----------o Obr.
Příkladem může být řada Zenerových bariér typu 8903/1 firmy Stahl (NSR).poruchy většiny prvků Zenerovy bariéry (nebo porušení způsobu
jejich vzájemného spojení) neprojeví funkci navazujících jiskrově bez
pečných obvodů, když dojde degradaci ochranného účinku Zenerovy
bariéry;
— energie, která dispozici výstupu Zenerovy bariéry pro na
pájení jiskrově bezpečných obvodů, sériovými odpory Zenerovy bariéry
značně omezována, což zužuje rozsah použitelnosti. Řešením nemůže být
ani zdvojení polovodičových prvků, neboť porucha jednoho nich není
evidentní zařízení dále pracuje bez závad.
Zdroje konstantního proudu jsou obvykle řešeny tak, využívají vhodně
zapojené polovodičové prvky. Navíc přetěžují zbývající
součásti, což negativní vliv jejich citlivost spolehlivost. Kromě toho napětí výstupu Zenerovy bariéry
účinně stabilizováno, jak při kolísání vstupního napětí, tak při změ
nách odběru proudu jiskrově bezpečném obvodu. Dojde-li
tedy plnému průrazu tranzistorů nebo podstatnému zvýšení jejich vodi
vosti, pak výrazně snížena úroveň bezpečnosti. Řešením uvede
ného nedostatku není ani zavedení zpětnovazebního řídicího okruhu, neboť
při poruše tranzistoru stabilizátoru zpětná vazba neúčinná. Tyto tran
zistory určují přitom průběh výstupních parametrů bariéry
