Přesnost měření
- výsledek měření hodnota měřené veličiny získaná přímo měřením, případně
výpočtem naměřených hodnot
- žádným měřením však nelze přesně zjistit skutečnou (správnou) hodnotu měřené
veličiny (žádné měření není úplně bez chyb)
- při měření snažíme maximální přesnost, která udává nepřímo velikost chyby
- praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měření vznikají
(čím chyba měření menší, tím výsledek měření přesnější)
Chyby měření
Rozdělení chyb měření
1) základní:
a) soustavné (systematické) chyby
- jsou způsobeny nedokonalostí měřicích přístrojů nebo vlivem nepřesnosti zvolené
metody měření vedoucí zjištění hodnoty měřené veličiny
- vyskytují pravidelně (opakují se) zkreslují výsledek bez ohledu počet
provedených měření (byl zvolen měřicí přístroj nevyhovující třídou přesnosti nebo
nevhodná metoda měření), zmenšení chyby lze docílit použitím přesnějších měřicích
přístrojů přesnějších metod měření
b) nahodilé (náhodné) chyby
- vznikají působením vnějších vlivů prostředí (například působením změn teploty,
změny tlaku vzduchu, vnějších magnetických elektrických polí)
- jejich vliv výsledek měření zmenšíme tím, měření vícekrát zopakujeme a
z naměřených hodnot vypočítáme aritmetický průměr, který nejvíce přibližuje
skutečné hodnotě měřené veličiny
c) hrubé chyby (omyly)
- vznikají vlivem nepozornosti nebo únavy pracovníka, který měření provádí
(typickou chybou je, pracovník nedívá při odečítání naměřené hodnoty
analogovým měřicím přístrojem kolmo stupnici)
- vliv mají špatné podmínky při měření (například hluk, otřesy, špatné osvětlení, aj.)
- hrubá chyba nápadně liší ostatních výsledků měření
- odstranění chyby při opakovaném měření provede jejím vyloučením tím je
vynechána dalšího zpracování naměřených hodnot
4
