DIVY FONOGRAFU 53
trestuhodného činu, kdyby jen jediný okamžik připravil tuto
ohnivou sobeckou milenku .
Obličej jest bezvousý, bledý, velmi výrazný, oči šedé, úsměv
velmi dobrácký.
V držení těla tohoto muže lze pozorovati něco heroického,
jeho pohled něco majestátního. Spatřiv ho, pochopují nyní, kterak veliký kou
zelník dovedl očarovali svůj hlavní štáb přivésti slepé
důvěře, která hraničí nejen oddanost naprostou, ale na
největší nežistnost. Dickson často vás vypravoval, líčil krásné
večery, které ztrávil vaší společnosti jsem opravdu tomu
povděčen, jsem vámi seznámil. Krásná jeho výrazná hlava
připomíná Napoleona jak jest zobrazen starých rytinách.
Edison nás spatřil přes všecku naši opatrnost; obrátil se
v naši stranu zdá býti výborné náladě, opouští svůj
přístroj dopis plukovníka Goureauda Londýna. Edison mne pohlíží zdá se, mně nepo
rozuměl. Odhodláte-li někdy
opustili Nový Yrork navštívili mne, musíte přijíti mně,
do mého domu; bude vám tam lépe. „Zřídka
vidím někoho zabloudili Orange, „pokračoval krátké
přestávce“ zvláště zimě, neboť dobu zde není nic pří
jemného. Dickson mne představuje. Přichází
k nám, podává nám ruku. Mistr
na mne utkví dlouhým táhlým pohledem; který pevně vydr
žím, krev hrne hlavy.“
Projevuji Edisonovi svoje díky jeho blahosklonné po
zvání prosím ho, aby laskavé dal poznati tajnosti svého
fonografu.
.
„Buďte vítán!“ pravil Edison, tiskna ruku. bytě vás přivítá moje
choť. Omluvte mou toilettu,
mám svůj kabát pro pokusy; jsem stále zamazán lokte
rozličnými látkami: jest můj slavnostní kabát, kterém vás
přijímám, jest již poněkud sešlý
