Dickson často vás vypravoval, líčil krásné
večery, které ztrávil vaší společnosti jsem opravdu tomu
povděčen, jsem vámi seznámil. Přichází
k nám, podává nám ruku. Krásná jeho výrazná hlava
připomíná Napoleona jak jest zobrazen starých rytinách.
„Buďte vítán!“ pravil Edison, tiskna ruku. Dickson mne představuje.
.
Obličej jest bezvousý, bledý, velmi výrazný, oči šedé, úsměv
velmi dobrácký.
Edison nás spatřil přes všecku naši opatrnost; obrátil se
v naši stranu zdá býti výborné náladě, opouští svůj
přístroj dopis plukovníka Goureauda Londýna. Spatřiv ho, pochopují nyní, kterak veliký kou
zelník dovedl očarovali svůj hlavní štáb přivésti slepé
důvěře, která hraničí nejen oddanost naprostou, ale na
největší nežistnost. bytě vás přivítá moje
choť. Omluvte mou toilettu,
mám svůj kabát pro pokusy; jsem stále zamazán lokte
rozličnými látkami: jest můj slavnostní kabát, kterém vás
přijímám, jest již poněkud sešlý. Odhodláte-li někdy
opustili Nový Yrork navštívili mne, musíte přijíti mně,
do mého domu; bude vám tam lépe. „Zřídka
vidím někoho zabloudili Orange, „pokračoval krátké
přestávce“ zvláště zimě, neboť dobu zde není nic pří
jemného.“
Projevuji Edisonovi svoje díky jeho blahosklonné po
zvání prosím ho, aby laskavé dal poznati tajnosti svého
fonografu.
V držení těla tohoto muže lze pozorovati něco heroického,
jeho pohled něco majestátního. Mistr
na mne utkví dlouhým táhlým pohledem; který pevně vydr
žím, krev hrne hlavy. Edison mne pohlíží zdá se, mně nepo
rozuměl.DIVY FONOGRAFU 53
trestuhodného činu, kdyby jen jediný okamžik připravil tuto
ohnivou sobeckou milenku
