Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
Průběh vypnutí charakterizován pilovými kmity nárůstu napětí. Okamžitá velikost elektrické pevnosti dána fyzikálními vlastnostmi a
stavem prostředí mezi kontakty. Protože velikost nabíjecího proudu
kapacitoru již menší, menší také strmost vrchol zotaveného napětí. U
kapalinových vypínačů její definice obtížná vzhledem náhodnému ustavení elektrické
pevnosti prostoru mezi kontakty vlivem plynových bublinek náhodně rozptýlených oleji. Vlivem intenzivního působení zhášedla je
průchod proudu vzápětí ukončen. Podle [18] pohybuje velikost očekávané první špičky zotaveného napětí do
1,5násobku napětí jednofázového obvodu při useknutí proudu. Při dalším průrazu
v okamžiku celý děj opakuje probíhá tak dlouho, dokud energie vstupním vinutí
transformátoru nezmění, nedojde tak převýšení průrazného napětí vypínací dráhy nad
nárůstem zotaveného napětí.
Analýzu nárůstu zotaveného napětí při vypínání malých indukčních proudů
v trojfázových soustavách nutné provádět při respektování vlivu uzemnění uzlu
transformátoru (reaktoru), vlivu způsobu spojení vinutí vlivu provedení magnetického
obvodu. studené charakteristiky neboli charakteristiky naprázdno se
zřetelem vypínání malých proudů, kdy tepelné účinky oblouku kontaktní zhášecí
soustavu jsou zanedbatelné). Při větších proudech
(vypínání motorů vn) obvykle nebývá oblouk převeden labilního stavu kmity napětí se
projeví okolí nuly proudu, kdy dojde jeho useknutí. Její nárůst podstatně liší tzv. menším přepětím. horké charakteristiky zejména
v tom, povlovnější.
Obecně však soustavy vlastní zhášecí energií pracují při vypínání malých indukčních proudů
příznivěji, tj. Celý pochod vypínání malých
indukčních proudů může trvat několik period proudu, doby vyčerpání energie ve
vinutí transformátoru. Tento
případ spínání oblasti vysokého napětí vyskytuje zejména při vypínání kondenzátorových
baterií, sloužících pro kompenzaci jalového výkonu.
Existence studené charakteristiky příznivá vlastnost vypínače hlediska omezení přepětí. okamžiku dojde opětnému zapálení vypínací dráze, napětí klesá napětí
oblouku obvodem začne procházet proud.
Dalším případem vypínání malých proudů možným vznikem vysokých přepětí je
vypínání kapacitních proudů, které patří méně obvyklým funkcím vypínačů vn. Prostřednictvím opětného zapálení dochází vybití náboje
kapacitoru CTr, který skončení průchodu proudu začne znovu nabíjet vlivem zbývající
elektromagnetické energie vinutí transformátoru. 25c), vidíme, okamžiku useknutí
proudu, tj. Vzhledem vypínání zkratů jde o
poměrně malé proudy, praxi stovek ampérů.19) zotavené napětí dosáhlo značné
velikosti.
Budeme-li uvažovat průběh vypínání podle (obr. Spojnice vrcholů
těchto kmitů tvoří křivku tzv.
.35
Ve skutečném vypínači probíhá zvětšení elektrické pevnosti mezikontaktního prostoru
s konečnou rychlostí.
Vcelku jednoznačně lze definovat vypínačů pracujících proudícím zhášecím médiem.
Vliv velikosti proudu mechanismus vypínání projevuje tím, při malých
proudech, deseti ampérů (magnetizační proudy transformátorů), stabilní oblouk vůbec
nevytvoří kmitavý nárůst napětí probíhá celou dobu trvání děje. okamžiku t1, začne mezi kontakty vypínače narůstat zotavené napětí strmostí,
která značně velká, navíc podle rovnice (3
