Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
okamžiku dojde opětnému zapálení vypínací dráze, napětí klesá napětí
oblouku obvodem začne procházet proud.
Obecně však soustavy vlastní zhášecí energií pracují při vypínání malých indukčních proudů
příznivěji, tj. Při větších proudech
(vypínání motorů vn) obvykle nebývá oblouk převeden labilního stavu kmity napětí se
projeví okolí nuly proudu, kdy dojde jeho useknutí.
Existence studené charakteristiky příznivá vlastnost vypínače hlediska omezení přepětí. Při dalším průrazu
v okamžiku celý děj opakuje probíhá tak dlouho, dokud energie vstupním vinutí
transformátoru nezmění, nedojde tak převýšení průrazného napětí vypínací dráhy nad
nárůstem zotaveného napětí. Podle [18] pohybuje velikost očekávané první špičky zotaveného napětí do
1,5násobku napětí jednofázového obvodu při useknutí proudu.
.
Budeme-li uvažovat průběh vypínání podle (obr. studené charakteristiky neboli charakteristiky naprázdno se
zřetelem vypínání malých proudů, kdy tepelné účinky oblouku kontaktní zhášecí
soustavu jsou zanedbatelné).
Vliv velikosti proudu mechanismus vypínání projevuje tím, při malých
proudech, deseti ampérů (magnetizační proudy transformátorů), stabilní oblouk vůbec
nevytvoří kmitavý nárůst napětí probíhá celou dobu trvání děje. Prostřednictvím opětného zapálení dochází vybití náboje
kapacitoru CTr, který skončení průchodu proudu začne znovu nabíjet vlivem zbývající
elektromagnetické energie vinutí transformátoru. okamžiku t1, začne mezi kontakty vypínače narůstat zotavené napětí strmostí,
která značně velká, navíc podle rovnice (3. Tento
případ spínání oblasti vysokého napětí vyskytuje zejména při vypínání kondenzátorových
baterií, sloužících pro kompenzaci jalového výkonu.19) zotavené napětí dosáhlo značné
velikosti.35
Ve skutečném vypínači probíhá zvětšení elektrické pevnosti mezikontaktního prostoru
s konečnou rychlostí.
Dalším případem vypínání malých proudů možným vznikem vysokých přepětí je
vypínání kapacitních proudů, které patří méně obvyklým funkcím vypínačů vn. Její nárůst podstatně liší tzv. U
kapalinových vypínačů její definice obtížná vzhledem náhodnému ustavení elektrické
pevnosti prostoru mezi kontakty vlivem plynových bublinek náhodně rozptýlených oleji. Vzhledem vypínání zkratů jde o
poměrně malé proudy, praxi stovek ampérů.
Průběh vypnutí charakterizován pilovými kmity nárůstu napětí. Okamžitá velikost elektrické pevnosti dána fyzikálními vlastnostmi a
stavem prostředí mezi kontakty. Celý pochod vypínání malých
indukčních proudů může trvat několik period proudu, doby vyčerpání energie ve
vinutí transformátoru. Spojnice vrcholů
těchto kmitů tvoří křivku tzv. Vlivem intenzivního působení zhášedla je
průchod proudu vzápětí ukončen. 25c), vidíme, okamžiku useknutí
proudu, tj. Protože velikost nabíjecího proudu
kapacitoru již menší, menší také strmost vrchol zotaveného napětí. menším přepětím.
Vcelku jednoznačně lze definovat vypínačů pracujících proudícím zhášecím médiem.
Analýzu nárůstu zotaveného napětí při vypínání malých indukčních proudů
v trojfázových soustavách nutné provádět při respektování vlivu uzemnění uzlu
transformátoru (reaktoru), vlivu způsobu spojení vinutí vlivu provedení magnetického
obvodu. horké charakteristiky zejména
v tom, povlovnější
