Pojem dynamické jevy v elektrických zařízeních úzce souvisí s pojmem přechodné jevy, neboť dynamika vždy souvisí s energetickou změnou sledované soustavy, resp. jejího prvku (popř. subsystému). Pokud chceme studovat tyto jevy v elektrických zařízeních, tak studovaným systémem bude nutně elektrizační soustava, která je složena z jednotlivých, vzájemně propojených článků. Elektrizační soustavu řadíme do kategorie rozlehlých systémů kybernetického typu [1] a přijejím popisu chápeme tuto soustavu jako dynamický systém, tj. systém ve kterém je okamžitá hodnota vnitřních veličin závislá na okamžitých hodnotách stavu systému v daném časovém okamžiku. Přitom stav systému pojímáme jako soubor vnitřních veličin systému, které jsou závislé na časovém vývoji systému. Jinými slovy řečeno, na počátečních podmínkách, pokud systém (subsystém) je popsán diferenciálními rovnicemi.
Většinou byly
průrazné charakteristiky zjišťovány podmínek dvoutlakového systému proudění. 21
obr. [16] (plná čára teorie,
body experiment). Principiálně model dielektrického intervalu vychází
opět rovnic zachování (hmoty, impulsu energie) řešen byl buď jako jednodimenzionální,
nebo dvojdimenzionální [12], [16]. Jsou prvé řadě
dielektrické vlastnosti zhášecího média, které jsou závislé tlaku teplotě, charakter
proudění, který souvisí geometrií trysky jak konfuzorní, tak difuzorní části, charakter
elektrického pole mezi kontakty atd.29
obr.
.
Teoretické modelování dielektrického intervalu značně složitá záležitost její
rozbor vymyká rámci tohoto textu.
Obdobně experimentální zjišťování dielektrických charakteristik komplikovanou
záležitostí vzhledem zajištění opakovatelnosti podmínek experimentu.
Příkladvýsledků získaných modelu vypínače SF6 uvádí Obr. 22
Na dielektrickou pevnost mezi kontakty vliv celá řada parametrů
