modelu
zátěže vstupuje generovaný profil výkonu, více sekci 5.
Byl použitý model zátěže, jenž popsán sekci 5. Rovněž modelu
integrován exponenciální model zátěže. Bylo zjištěno,
že většina zkoumaných sítí neuvažuje střední vodič, rovněž byly obvykle navrženy
pro simulaci ustáleném stavu.
Vypočtené denní ztráty modelu testovací sítě činí celkem kWh.
Navržený testovací model distribuční sítě inspirován standardizovanou sítí
CIGRE 2. Vzhledem faktu, byl zvolen nižší
počet zákazníků než existující síti, které byla čerpána data, navržený model
sítě nižší proudové zatížení. toho měl
největší podíl celkové ztráty první vývod zákazníky kWh. Byl nastaven konstantní účiník zátěže hodnotu 0.
65
. Skupina středních vodičů připojena paralelně fázovým vodičům. Zvolenou funkci generování dat spotřeby lze nahradit vhodnějším
modelem, jenž věrohodněji simuloval odběr elektrické energie.
Byl vytvořen skript jazyce Python pro parametrizaci zátěží, nastavení impe-
dance sítě export strukturalizovaných datasetů formátu . Bylo
ukázáno, odběrná místa dodávají sítě jalovou energii induktivního charakteru.Závěr
Závěrečná práce měla cíl připravit datasety pro budoucí vývoj analytických ná-
strojů pro monitoring stavu sítě.9 induktivní.3.
Přírůstky spotřeby energie lze vidět obrázku 6. Proudová zatížení lze korigovat zavedením vhodného
koeficientu pro profil zátěže.
Navržená síť skládá tří vývodů, kterým celkem připojeno zákazníků. V
síti jsou také instalovány fotovoltaické výrobny. Data jsou zaznamenávána 15minutových intervalech lze jed-
noznačně přiřadit použitému elektroměru. Nutno podotknout, této práci nebyl
zkoumán vliv různých nastavení koeficientů statického modelu průběh spotřeby
elektrické energie.4.4.3. Vytvořené datasety vytvářejí komplexní přehled energetické bilanci od-
běrného místa.1.csv dle poskytnuté
šablony. Jedná napěťově závislý
model. druhé kapitole byly popsány referenční sítě NN
a byla posouzena jejich vhodnost pro simulaci distribučních sítí ČR
