Pro jalový výkon koeficienty 𝑞1, 𝑞2, platí stejný princip. Po-
mocí měření jsou stanoveny koeficienty činného výkonu 𝑝1, 𝑝2, 𝑝3, kde jejich suma
musí být rovna jedné.3.3)
5.2 Exponenciální model zátěže
Jak patrné vztahu níže, tento model zátěže méně parametrů než model
polynomický.3 Statické modely zátěže
Statické modely zátěží mají široké využití simulacích energetických systémů.Maximální příkon spotřebičů výchozí hodnota 2000 wattů
• Minimální doba sepnutí výchozí hodnota minuta
• Maximální doba zapnutí výchozí hodnota 440 minut
• Velikost základního zatížení výchozí hodnota %
5.
Tento model zátěže zahrnuje jmenovité hodnoty činného jalového výkonu. Výhoda statických modelů obvykle spočívá sku-
tečnosti, poměrně snadné integrovat existujících dynamických modelů. Skládá tří složek:
• konstantní impedance (činný jalový výkon roste čtvercem napětí),
• konstantní hodnota proudu (činný jalový výkon roste úměrně napětím),
• konstantní výkon, který není závislý napětí.
(5.1 Polynomický model zátěže
Model zátěže ZIP také znám jako polynomický model.
Platí:
𝑃 𝑃0(𝑝1𝑉
2
+ 𝑝2𝑉 𝑝3)
𝑄 𝑄0(𝑞1𝑉
2
+ 𝑞2𝑉 𝑞3),
(5.1)
Statické modely zátěže lze dále dělit ZIP (polynomiální) exponenciální, které
jsou popsány kapitolách níže.
Jinak řečeno:
𝑃(𝑉 (𝑡), 𝑓(𝑡))
𝑄(𝑉 (𝑡), 𝑓(𝑡)).3. (5.2)
kde vypočte podle vztahu níže:
𝑉 =
|𝑉 |
𝑉0
. Mo-
del zátěže lze využít určení stability napětí, testování optimálního toku výkonu
a simulaci zatížení napáječe.
Platí, jalový činný výkon jsou funkcí napětí frekvence závislosti čase.
Statický model zátěže zohledňuje napěťovou, případně frekvenční závislost zátěže.
5. Typicky bývá použit modelování kombinovaných zátěží. Stejně jako
53
