Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Nosiče kladných nábojů
(díry) přecházejí vlivem malého napětí mezi emitorem bází přes první
přechod prostoru báze, odtud jsou však působením značného napětí mezi
kolektorem bází hnány přes druhý přechod pravou oblast typu ke
kolektorovému vývodu. velký počet elektronů báze
do emitoru. Vztah mezi proudy tranzistoru
Při výrobě snažíme takovou konstrukci tranzistoru, aby možná
největší část emitorového proudu přecházela kolektoru jen minimální
zbytek báze. Proud, vycházející emitoru, tedy dělí dvou
složek: první složka směřuje bázi, druhá kolektoru. Báze tedy oproti
kolektoru kladná, oproti emitoru záporná (to platí jen pro tranzistor PNP,
uvažovaný obr.Napájecí napětí tranzistoru FMP
Napětí vnějšího zdroje připojujeme tranzistor tak, kladný pól
spojíme emitorem, záporný kolektorem. 65).
Kolektor však připojen záporné napětí.
Emitorový proud tedy vždy větší než kterýkoliv obou zbýva
jících proudů; roven součtu proudu báze kolektoru c
J Jc
87
. 65, polarizována propustně, která závěrně?
3. 65).
Kontrolní otázka: Která obou fiktivních diod, jimiž jsme nahradili
(pouze pro některé úvahy, nikoliv obecně) tranzistor, zapojení, nazna
čeném obr. moderních tranzistorů činí proud báze jen několik setin
či tisícin proudu emitoru. Část potenciálního rozdílu mezi
kolektorem emitorem přivádíme bázi (obr. 65.
emitor báze feolektor
Obr. Napájecí zdroje tranzistoru PNP
Kdyby působilo pouze napětí uvedené polarity mezi emitorem bází,
procházel emitorovým přechodem velký proud, protože pohyboval
značný počet děr emitoru báze, popř
