Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
jistého kritického
kmitočtu ztrácfdioda úplně svůj usměrňovači účinek (srovnejte tři průběhy
usměrněného proudu jednopulsního usměrňovače, zatíženého odporem,
uvedené obr. 43b). Volíme-li vhodnou
o &)
62
.
Obr.17, Mezní kmitočet diody
Vzhledem tornu, doba komutace diody není nekonečně krátká,
nemůžeme použít polovodičových diod pro usměrnění napětí libovolně
vysokého kmitočtu. iod vykazující mimořádně
krátkou dobu komutace, nazýváme rychlé (obr. Kmitočet, při němž ještě dioda, pracuje rozumnou
účinností usměrnění, nazýváme mezní diody. 43a). 43.
Kontrolní otázka: rychlé diody srovnání diodou určenou pro
běžná použití
a) vyšší koncentrace rekombinačních center,
b) nižší koncentrace rekombinačních center,
c) stejná koncentrace rekombinačních center?
18, Inverzní dioda,
Průrazné napětí přechodu závisí stupni dotace obou oblastí
sousedících přechodem PN: při vyšším stupni dotace průrazné napětí
klesá, již jedná průraz, lavinový Zenerův. čím vyšším kmitočtem pracujeme, tím výrazněji
se projevuje vliv komutační špíčky závěrného proudu. liv kmitočtu usměrňovaného napětí proud diody
{a, nízký kmitočet, a2— střední kmitočet, a3— vysoký kmitočet, běžná
dioda, vysoký kmitočet, rychlé dioda, vysoký kmitočet)
Zkrácením doby života nosičů nábojů sice můžeme mezní kmitočet
zvýšit, musíme však druhé straně smířit zhoršením vlastností
diody propustném závěrném směru
