Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
60
. 41).
15. připoje-
iiím chladiče diodě) ?
a) Ano, zvýší.
Dioda vykazuje tedy určité teploty tep eln esta ilitu ,
jež projevuje jakousi lavinovou reakcí: malé zvýšení teploty vyvolá
značný přírůstek ztrát závěrném směru, způsobí další vzrůst teploty
atd. Komutační proud diody
Tento jev nazýváme iod Časový úsek mezi okamži
kem, kdy proud diody prošel právě nulou okamžikem, kdy dosáhl hod
noty ustáleného stavu tedy dioda dokonale „vypnuta“ označujeme
za diody, nebo závěrn dobu.Pro každou diodu můžeme proto udat jistou teplotu, jejímž pře
kročení (při daném závěrném napětí) stoupne ztrátový výkon závěrném
směru při malém zvýšení teploty větší hodnotu, než kterou jsme schopni
z diody odvést.
Zvláště malých diod určuje tepelná nestabilita maximální provozní
teplotu maximální přípustné závěrné napětí. Komutace diody
Během doby, kdy dioda zatížena propustným proudem, její
přechod zaplaven volnými nosiči nábojů (elektrony děrami), jež
mají jistou, byť krátkou dobu života.
b) Ne, kritická teplota nezvýší.
Kontrolní otázka: Zvýší kritická teplota, při níž dochází jisté
diody tepelné nestabilitě tím, zmenšíme, tepelný odpor (např.
Obr. 41., nakonec dojde tepelnému zničení diody. Následek toho je, při přechodu
diody propustného závěrného stavu vlivem změněné polarity vnějšího
napětí první chvíli prochází závěrný proud, jehož hodnota podstatně
větší než ustáleném stavu, kterém jsme dosud hovořili (obr
