Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Zmíněný přímý rekombi-
nační proces totiž technicky nejdůležitějších polovodičových mate
riálech křemíku germaniu —•stává zřídkakdy. Doba života nosičů nábojů
V křemíku germaniu pochod generace párů elektron—díra re
kombinace vázán převážně rekombinační centra.
Kontrolní otázka: Závisí počet rekombinačních pochodů polovodi
čovém krystalu, jež probíhají časové jednotce, silně teplotě?
a) Ano.
Také tvoření párů podstatě vázáno zmíněná rekombinační
centra. poruchy (poruchového místa), již nazýváme rek ím
centrem .
Později zjistíme, jak důležité zvolit vhodnou dobu života nosičů
nábojů, chceme-li dosáhnout dobré funkce polovodičových součástek. Podobně
působí nepatrné odchylky „ideálního“ uspořádání krystalové mříže.
b) Ne. zlata. Zvláště účinná rekombinační centra představují křemíkových
a germaniových krystalech atomy těžkých kovů, např. každém polovodičovém krystalu při tom do
chází vzniku ustáleného stavu, němž počet vytvořených párů
elektron—díra časové jednotce stejně velký jako počet rekombinací. Daleko častější, tím
i důležitější, jsou rekombinace, nimž dochází okolí působnosti nějaké
tzv.
Rekombinační centra neovlivňují vodivost křemíkového germanio
vého krystalu, určují pouze dobu života volných elektronů, popř. děr. Proto těchto pochodů
proběhne časovou jednotku tím více, čím větší počet rekombinačních
center krystal obsahuje.
S.
Podle druhu použití volívá doba života nosičů nábojů rozsahu až
0,01 fxs. Po
psaný děj nazývá rek ce.
Kontrolní otázka: Mějme dispozici dva křemíkové krystaly 2.
D můžeme pro účely technické praxe rozumět průměrnou
dobu, jež uplyne mezi „narozením“ (generací páru elektron— díra) „smrtí“
(jeho rekombinací).
V kterém krystalu doba života nosičů nábojů delší?
33
.Rekombinace
V kapitole jste seznámili pochodem, opačným tomu, který jsme
připomněli článku potká-li volný elektron při svém pohybu díru,
„spadne“ ní, stává valenčním elektronem oba původní nosiče proudu,
elektron díra, nemohou již přispívat vzniku elektrické vodivosti.
Krystal obsahuje větší počet rekombinačních center než krystal 2.
Ne každý elektron rekombinuje dírou, jestliže tyto nosiče proudu
setkají křemíkovém germaniovém krystalu
