Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Doba života nosičů nábojů
V křemíku germaniu pochod generace párů elektron—díra re
kombinace vázán převážně rekombinační centra. poruchy (poruchového místa), již nazýváme rek ím
centrem . zlata. Proto těchto pochodů
proběhne časovou jednotku tím více, čím větší počet rekombinačních
center krystal obsahuje. děr. Zmíněný přímý rekombi-
nační proces totiž technicky nejdůležitějších polovodičových mate
riálech křemíku germaniu —•stává zřídkakdy.
V kterém krystalu doba života nosičů nábojů delší?
33
. Daleko častější, tím
i důležitější, jsou rekombinace, nimž dochází okolí působnosti nějaké
tzv. každém polovodičovém krystalu při tom do
chází vzniku ustáleného stavu, němž počet vytvořených párů
elektron—díra časové jednotce stejně velký jako počet rekombinací.
Kontrolní otázka: Závisí počet rekombinačních pochodů polovodi
čovém krystalu, jež probíhají časové jednotce, silně teplotě?
a) Ano.
Později zjistíme, jak důležité zvolit vhodnou dobu života nosičů
nábojů, chceme-li dosáhnout dobré funkce polovodičových součástek.
S.
Podle druhu použití volívá doba života nosičů nábojů rozsahu až
0,01 fxs.
Také tvoření párů podstatě vázáno zmíněná rekombinační
centra.
Rekombinační centra neovlivňují vodivost křemíkového germanio
vého krystalu, určují pouze dobu života volných elektronů, popř.
D můžeme pro účely technické praxe rozumět průměrnou
dobu, jež uplyne mezi „narozením“ (generací páru elektron— díra) „smrtí“
(jeho rekombinací).
Krystal obsahuje větší počet rekombinačních center než krystal 2. Zvláště účinná rekombinační centra představují křemíkových
a germaniových krystalech atomy těžkých kovů, např.
Kontrolní otázka: Mějme dispozici dva křemíkové krystaly 2.Rekombinace
V kapitole jste seznámili pochodem, opačným tomu, který jsme
připomněli článku potká-li volný elektron při svém pohybu díru,
„spadne“ ní, stává valenčním elektronem oba původní nosiče proudu,
elektron díra, nemohou již přispívat vzniku elektrické vodivosti.
b) Ne. Podobně
působí nepatrné odchylky „ideálního“ uspořádání krystalové mříže. Po
psaný děj nazývá rek ce.
Ne každý elektron rekombinuje dírou, jestliže tyto nosiče proudu
setkají křemíkovém germaniovém krystalu
