Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Proudová zatížitelnost určena horní vrstvou typu N.
2.
2.
9. Tři vrstvy (článek 5).
4. Zapnutí dosahujeme podle nebo (články 2). Velikost složky ovlivníme změnou vodivosti prostředí mezi
oběma horními kladnými vývody anody různou vzájemnou vzdále
ností obou vývodů, volbou tloušťky horní vrstvy vodivosti nebo změnou
vodivosti této vrstvy.
11 Ano, neužitelná složka proudu vzniká (článek 8).
299
. Dolní část musí mít kladný potenciál (článek 1). Triak patří mezi pětivrstvé polovodičové součástky (článek 5). Střední přechod (obr.
2.
4. Tehdy, jestliže vyžadujeme napájení sát잧 stejnosměrným prou
dem (např.
3.). střídavých spotřebičů malého středního výkonu.
8.
6.
3.
KONTROLNÍ TEST B
1. Protože mezi oběma elektrodami vždy působilo závěrné napětí
triaku. tomu tak stejnosměrných motorů, při elektrolýze apod.
5.
KONTROLNÍ TEST A
1. polaritě napětí triaku nezáleží: může sepnout, je-li anoda Ai
kladná nebo záporná oproti anodě (články 10, 11).
3. prvním případě musí řídicí obvod dodávat kladný proud ,
v případě záporný proud Íq, (článek 2). obr. Tyristor musí nacházet blokovacím stavu: anoda kladný
potenciál oproti katodě (článek 1).
7.itola II
Kontrolní otázky:
1. Toto napětí působí spotřebiči, jehož proud řídíme triakem. 217b pak musíme přeložit řídicí elektrodu bázi tran
zistoru PNP. Proudová zatížitelnost určena plochou polovodičového přechodu
(článek 4).
10. 217b). Řídicí elektrodu můžeme umístit následujících oblastí:
a) horní oblasti dosáhneme sepnutí levého tyristoru;
b) střední oblasti dosáhneme sepnutí jednoho obou tyristorů;
c) spodní oblasti dosáhneme sepnutí pravého tyristoru