Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 291 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
impulsovém řízení. 6. Přechod tyristoru vodivého nevodivého stavu lze provést jedině jeho pracovním obvodu: buď přerušením tohoto obvodu, nebo změnou polarity napětí, přivedeného tyristor (článek 16). 2. 19. 2. Tyristor může sepnout tehdy, jestliže zvýšíme blokovací napětí nad hodnotu průrazného blokovacího napětí (článek 15). ZÁVĚREČNÝ TEST KAPITOLE IX 1. Tyristorová struktura sestává čtyř oblastí (článek 5). Tyristor sepne při nulovém řídicím proudu tehdy, jestliže blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí. Pro sepnutí tyristoru stačí, aby řídicí proud procházel pouze po velmi krátkou dobu řídicí elektrodou (článek 17). 20. 16.15. 18. 8. 3. 9. b), Tyristor lze vypnout přerušením pracovního obvodu nebo přepojováním vnějšího zdroje tomto obvodu. Tranzistor bude pracovat jako spínač stejnosměrného napětí JJ. 7. Propustný proud tyristoru vytvářejí pohybující elektrony a díry (článek 13). Tyristor pracuje jako spínač střídavého napětí, kterým přivádíme na zátěž každou kladnou půlperiodu napájecího napětí u(t). 17. 292 . KONTROLNÍ TEST C 1. Vodivost výstupního obvodu můžeme měnit řídicím proudem u tranzistoru. Tyristor může sepnout jen tehdy, nachází-li předtím bloko­ vacím stavu (článek 11, 13). Tyristor lze označit jako řízenou polovodičovou diodu (článek 1). Při kladné anodě vůči katodě může nastat stav blokovací či propustný (článek 4). b), Je-li tyristor připojen napětí, pohybují díry záporné a elektrony kladné elektrodě (článek 9). Jakmile tyristor sepnul, nemusí již řídicí elektrodou procházet řídicí proud (článek 16). Řízení tyristoru tedy nespojité, tranzistoru spojité (článek 18). Tyristor lze sepnout krátkodobým proudovým impulsem při tzv. 3. Řízení tyristoru označujeme impulsové, protože tyristor nelze řídit spojitě (článek 17). Velikost propustného proudu vůbec nezávisí velikosti řídi­ cího proudu (článek 18). Tyristor lze řídit impulsy proudu jakmile sepne, může řídicí proud klesnout nulu; tranzistoru stavu nasycení výstupní proud zapojení společným emitorem proud kolektorový) úměrný vstupnímu proudu zapojení společným emitorem proudu báze). 5. 4. 4