Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 291 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6. b), Tyristor lze vypnout přerušením pracovního obvodu nebo přepojováním vnějšího zdroje tomto obvodu. 5. Tyristorová struktura sestává čtyř oblastí (článek 5). Tyristor lze sepnout krátkodobým proudovým impulsem při tzv. Vodivost výstupního obvodu můžeme měnit řídicím proudem u tranzistoru. KONTROLNÍ TEST C 1. 4. 16. 20. Řízení tyristoru označujeme impulsové, protože tyristor nelze řídit spojitě (článek 17). 8. 9. Velikost propustného proudu vůbec nezávisí velikosti řídi­ cího proudu (článek 18). 2. Pro sepnutí tyristoru stačí, aby řídicí proud procházel pouze po velmi krátkou dobu řídicí elektrodou (článek 17). Při kladné anodě vůči katodě může nastat stav blokovací či propustný (článek 4). 2. 3. Tyristor může sepnout tehdy, jestliže zvýšíme blokovací napětí nad hodnotu průrazného blokovacího napětí (článek 15). Tyristor lze označit jako řízenou polovodičovou diodu (článek 1). Tyristor lze řídit impulsy proudu jakmile sepne, může řídicí proud klesnout nulu; tranzistoru stavu nasycení výstupní proud zapojení společným emitorem proud kolektorový) úměrný vstupnímu proudu zapojení společným emitorem proudu báze). 18. 19. Tyristor sepne při nulovém řídicím proudu tehdy, jestliže blokovací napětí přestoupí hodnotu průrazného napětí. ZÁVĚREČNÝ TEST KAPITOLE IX 1. 4. 3. Tyristor může sepnout jen tehdy, nachází-li předtím bloko­ vacím stavu (článek 11, 13). impulsovém řízení. Tyristor pracuje jako spínač střídavého napětí, kterým přivádíme na zátěž každou kladnou půlperiodu napájecího napětí u(t). 7. 292 . 17. Řízení tyristoru tedy nespojité, tranzistoru spojité (článek 18). Jakmile tyristor sepnul, nemusí již řídicí elektrodou procházet řídicí proud (článek 16). b), Je-li tyristor připojen napětí, pohybují díry záporné a elektrony kladné elektrodě (článek 9). Přechod tyristoru vodivého nevodivého stavu lze provést jedině jeho pracovním obvodu: buď přerušením tohoto obvodu, nebo změnou polarity napětí, přivedeného tyristor (článek 16). Propustný proud tyristoru vytvářejí pohybující elektrony a díry (článek 13).15. Tranzistor bude pracovat jako spínač stejnosměrného napětí JJ