Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
atomům pak zůstává jedna nezaplněná (viz spodní část obr. krystalu nachází
tolik děr, kolik atomů india jsme něj vložili. Nyní provedeme dodatečnou dotaci,
takže počet atomů výchozího prvku klesne 99,999 celkového
počtu. Nepatrné množství jakékoliv příměsi tedy jistě
téměř nezmění elektrickou vodivost kovového materiálu. Zbytek tvoří příměsové atomy, vy
volávající požadovaný typ vodivosti.
Kontrolní otázka: Předpokládejme, krystal sestává atomů,
z jejichž celkového počtu (100 99,999 999 jsou atomy výchozího
prvku, něhož byl zhotoven krystal.
b) Nevlastní vodivost, získaná dotací výchozího materiálu, protože
závisí málo teplotě. přijímati), protože přijímá
jeden nebo několik vázaných elektronů. Které druhy vodivosti, získané dotací, znáte?
3. Kolikrát změní elektrická vodivost krystalu?
KONTROLNÍ TEST D
1. druhé straně můžeme nepatrným množstvím příměsi
značně ovlivnit hodnotu elektrické vodivosti krystalu. Vodivost typu P
Atom india příměsí zrovna tak, jako byl atom arzénu.
2. Jaký rozdíl mezi donory akceptory?
27
. Který druh elektrické vodivosti polovodiče největší důležitost
pro technickou praxi?
a) Vlastní vodivost vzhledem tomu, značně závisí teplotě.
Tady pozorujeme základní rozdíl chování polovodičů kovů, nichž
se podle článku nachází vždy nejméně stejný počet volných elektronů,
jako počet atomů kovu.
Články Vás informovaly tom, při záporné kladné dotaci
je počet volných elektronů děr dán počtem atomů příměsi (pokud ovšem
příměs obsahuje pouze atomy jednoho druhu). znamená, vodivost
krystalu velmi malá, zhotovíme-li jej velmi čistého materiálu ne
vystavíme značné teplotě, aby neprojevil vliv vlastní vodivosti (viz
článek 16). 13), což zna
mená, krystalové struktuře objevila díra. Akceptory vyvolávají kladnou vodi
vost (náboj děr kladný). Atom pří
měsi, jež dodává krystalové mříži jednu nebo několik děr, označujeme jako
a (srovnejte latinské „accipere“ tj.
Kontrolní otázka: Proč zůstává jedna vazeb mezi atomy volná pří
padě, krystalu germania vpravíme atom india?
21. Rovněž tato díra po
dobně jako volný elektron článku snadno pohyblivá při běžných
teplotách: vzpomeňte vysvětlení článku 13
