Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Rozložení napětí struktuře triaku při kladném
potenciálu základny (anoda A2)
Připojíme-li základnu triaku obr. Tyristor nachází blokovacím stavu připraven sepnutí,
tyristor polarizuje vnější napětí závěrně, takže sepnout nemůže.
_ J
závěrn ,
polon zovan y
p řech od
p p
55
N N
P P
1 *
ty VM
blokuje
[a Vp
* polarizován
+ závěrně
Obr. 222 kladné napětí, větší
část tohoto napětí zachycena přechodem PN, vytvořeným střední
vrstvě materiálu vodivosti obr. Napětí působící strukturu triaku (anoda -A2 kladná)
Kromě užitečné složky i'Qřídicího proudu pak prochází vývodu
tyristoru Vp, nacházejícího oblasti vodivosti ještě další složka —
proud i(; která zbytečná (neprivodí sepnutí triaku), může však být
někdy žádoucí, jestliže chceme zabránit příliš snadnému přechodu tyris
toru blokovacího propustného stavu.
252
. Vlivem proudu totiž
zvětšuje potřebný zapínací proud, který přivádíme řídicí elektrodě vněj
šího obvodu. 223.
Tyristor Vjr zapneme obvyklým způsobem: zavedeme řídicí elektrody
kladný proud (článek 1). 223 tato oblast naznačena šrafo-
váním.
Kontrolní otázka: Zkuste sami udat různá opatření, kterými můžeme
ovlivnit velikost složky řídicího proudu triaku . následujících úvahách této složce proudu i’Gvšak nebudeme
přihlížet budeme klást íq
