Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Rozložení napětí struktuře triaku při kladném
potenciálu základny (anoda A2)
Připojíme-li základnu triaku obr.
Tyristor Vjr zapneme obvyklým způsobem: zavedeme řídicí elektrody
kladný proud (článek 1). 223 tato oblast naznačena šrafo-
váním. Vlivem proudu totiž
zvětšuje potřebný zapínací proud, který přivádíme řídicí elektrodě vněj
šího obvodu. Tyristor nachází blokovacím stavu připraven sepnutí,
tyristor polarizuje vnější napětí závěrně, takže sepnout nemůže. Napětí působící strukturu triaku (anoda -A2 kladná)
Kromě užitečné složky i'Qřídicího proudu pak prochází vývodu
tyristoru Vp, nacházejícího oblasti vodivosti ještě další složka —
proud i(; která zbytečná (neprivodí sepnutí triaku), může však být
někdy žádoucí, jestliže chceme zabránit příliš snadnému přechodu tyris
toru blokovacího propustného stavu.
252
.
_ J
závěrn ,
polon zovan y
p řech od
p p
55
N N
P P
1 *
ty VM
blokuje
[a Vp
* polarizován
+ závěrně
Obr. následujících úvahách této složce proudu i’Gvšak nebudeme
přihlížet budeme klást íq. 222 kladné napětí, větší
část tohoto napětí zachycena přechodem PN, vytvořeným střední
vrstvě materiálu vodivosti obr.
Kontrolní otázka: Zkuste sami udat různá opatření, kterými můžeme
ovlivnit velikost složky řídicího proudu triaku . 223
