Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Tyristor Vjr zapneme obvyklým způsobem: zavedeme řídicí elektrody
kladný proud (článek 1).Rozložení napětí struktuře triaku při kladném
potenciálu základny (anoda A2)
Připojíme-li základnu triaku obr.
_ J
závěrn ,
polon zovan y
p řech od
p p
55
N N
P P
1 *
ty VM
blokuje
[a Vp
* polarizován
+ závěrně
Obr. 223 tato oblast naznačena šrafo-
váním.
Kontrolní otázka: Zkuste sami udat různá opatření, kterými můžeme
ovlivnit velikost složky řídicího proudu triaku . Vlivem proudu totiž
zvětšuje potřebný zapínací proud, který přivádíme řídicí elektrodě vněj
šího obvodu. následujících úvahách této složce proudu i’Gvšak nebudeme
přihlížet budeme klást íq. 223. Napětí působící strukturu triaku (anoda -A2 kladná)
Kromě užitečné složky i'Qřídicího proudu pak prochází vývodu
tyristoru Vp, nacházejícího oblasti vodivosti ještě další složka —
proud i(; která zbytečná (neprivodí sepnutí triaku), může však být
někdy žádoucí, jestliže chceme zabránit příliš snadnému přechodu tyris
toru blokovacího propustného stavu. Tyristor nachází blokovacím stavu připraven sepnutí,
tyristor polarizuje vnější napětí závěrně, takže sepnout nemůže. 222 kladné napětí, větší
část tohoto napětí zachycena přechodem PN, vytvořeným střední
vrstvě materiálu vodivosti obr.
252
