Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Tuto otázku nelze
bohužel zodpovědět obecnou platností.váme stejnosměrný střídavý proud. Potřebné řídicí impulsy
odebíráme např. Zátěží pak pro
chází proud oběma směry.
b) Při napájení střídavých spotřebičů, pracujících malým střed
ním výkonem. 219 antiparalelně (kapitola článek 5).
Zbývá ještě problém ekonomického rázu: kdy jediná součástka,
triak, lacinější než antiparalelní zapojení dvou tyristorů.
Výroba tyristorů velkou plochou přechodů pracná nákladná,
složitější struktura triaku způsobuje další komplikace.
U zařízení, určených pro regulaci velkých střídavých výkonů, nutné
posuzovat případ případu, kdy nasazení triaků hospodárnější než
použití tyristorů antiparalelním zapojení. Plocha přechodu triaku musí být dokonce něco větší než
dvojnásobná: odvod tepla probíhá větších polovodičových struktur
obtížněji. 219? Podmínkou je, aby bylo možno
(a tato součástka skutečně existuje právě triak, kterým zabýváme)
spínat jediným řídicím obvodem. takovém případě zapojujeme dva tyristory podle
obr. Náhrada antiparalelního zapojení tyristorů triakem
Je však nutné použít pro řízení střídavého proudu dvou tyristorů se
dvěma drahými polovodičovými strukturami dvěma řídicími obvody?
Není možné vyvinout jedinou polovodičovou součástku, která plnila
úkol obou tyristorů Vi, obr. Přechod triaku musí mít tedy dvojnásobnou plochu srov
nání přechodem jednoho tyristoru antiparalelní dvojice pro stejný zatě
žovací proud.
Kontrolní otázka: kterém dvou dále uváděných případů očeká
váte, bude výhodné použít triaky?
a) Při napájení stejnosměrných spotřebičů velkého výkonu. druhé straně
existují zařízení, kterých není rozhodující cena součástek, používaných
k řízení proudu zátěže, nýbrž náklady, vynaložené ostatní části elektric
kého obvodu.
Víme, polovodičovou strukturou nemůže procházet libovolně velký
zatěžovací proud, protože jsme omezeni maximální přípustnou teplotou
přechodů.
. Jindy usměrňující účinek tyristoru
dokonce nežádoucí.
Kontrolní otázka: Kdy nemůžeme použít antiparalelního zapojení
tyristorů ?
4. sekundárních vinutí transformátoru
