Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
1.R
O )
Úvod
Při vysvětlování principu činnosti této polovodičové součástky vy
jdeme stejných fyzikálních zákonitostí, které jsme poznali předchozích
výkladech, týkajících funkce tyristoru. Činnost tyristoru typu P
Když jsme vysvětlovali činnost tyristoru (kapitola vycházeli
jsme náhrady tyristoru (obr. ka
pitole vysvětlíme, jak spolupracují jednotlivé části podstatně složitější
struktury jednoho konstrukčního provedení triaku. proud, který součástky vstu
puje. Bázi tranzistoru pak
přivádíme kladný řídicí proud (íq 0), tj. otázka dynamických
parametrů triaku, již zabývat nebudeme. kapitoly pochopíte činnost
jedné, jako příklad zvolené konstrukční varianty triaku zejména ujas
níte čtyři možnosti, kterými lze zapnout triak.
Poslední kapitolu zvládnete snadno, jestliže jste poctivě prostudovali
předchozí části, zvláště ty, které týkají tranzistorů tyristorů. 217b). Tyto možnosti jistém
směru sebe zásadně liší. 217a) dvěma fiktivními tranzistory
typu (obr. Pochopíme nejen jeho
činnost, ale prohloubíme současně své znalosti, pokud jde fyzikální
základy polovodičové techniky. Jinými problémy, souvi
sejícími vnitřní strukturou triaku, jako např. však budete schopni porozumět činnosti
i jiných konstrukčních řešení triaku, kterými později setkáte.
Shrňme ještě jednou: absolvování II.
Má-li tyristor sepnout, musí především nacházet blokovacím
stavu, tzn. Kolekto
rový proud však působí jako záporný řídicí proud bázi doplňkového
245
. Tento proud vyvolá kolektorový proud tranzistoru NPN, způ
sobovaný pohybem záporných nosičů proudu, volnými elektrony.
Z různých technických aplikací probereme pouze jednu, při níž
triak nahrazuje dvojici antiparalelních tyristorů; tohoto příkladu však
zato všimneme podrobně. 217a musí být kladný oproti emitoru N). jeho anoda musí mít kladný potenciál oproti katodě (emitor P
na obr. Této
otázce proto věnována větší část této kapitoly. Rozdíl spočívá větším počtu
a jisté komplikovanosti způsobů, kterými lze vyvolat zapnutí triaku
