Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Bázi tranzistoru pak
přivádíme kladný řídicí proud (íq 0), tj. Činnost tyristoru typu P
Když jsme vysvětlovali činnost tyristoru (kapitola vycházeli
jsme náhrady tyristoru (obr. ka
pitole vysvětlíme, jak spolupracují jednotlivé části podstatně složitější
struktury jednoho konstrukčního provedení triaku.
Má-li tyristor sepnout, musí především nacházet blokovacím
stavu, tzn. Tento proud vyvolá kolektorový proud tranzistoru NPN, způ
sobovaný pohybem záporných nosičů proudu, volnými elektrony. Jinými problémy, souvi
sejícími vnitřní strukturou triaku, jako např. Této
otázce proto věnována větší část této kapitoly. však budete schopni porozumět činnosti
i jiných konstrukčních řešení triaku, kterými později setkáte. kapitoly pochopíte činnost
jedné, jako příklad zvolené konstrukční varianty triaku zejména ujas
níte čtyři možnosti, kterými lze zapnout triak.
Poslední kapitolu zvládnete snadno, jestliže jste poctivě prostudovali
předchozí části, zvláště ty, které týkají tranzistorů tyristorů.R
O )
Úvod
Při vysvětlování principu činnosti této polovodičové součástky vy
jdeme stejných fyzikálních zákonitostí, které jsme poznali předchozích
výkladech, týkajících funkce tyristoru.
Z různých technických aplikací probereme pouze jednu, při níž
triak nahrazuje dvojici antiparalelních tyristorů; tohoto příkladu však
zato všimneme podrobně.
1. Kolekto
rový proud však působí jako záporný řídicí proud bázi doplňkového
245
.
Shrňme ještě jednou: absolvování II. proud, který součástky vstu
puje. 217b). Tyto možnosti jistém
směru sebe zásadně liší. Rozdíl spočívá větším počtu
a jisté komplikovanosti způsobů, kterými lze vyvolat zapnutí triaku. otázka dynamických
parametrů triaku, již zabývat nebudeme. 217a musí být kladný oproti emitoru N). jeho anoda musí mít kladný potenciál oproti katodě (emitor P
na obr. Pochopíme nejen jeho
činnost, ale prohloubíme současně své znalosti, pokud jde fyzikální
základy polovodičové techniky. 217a) dvěma fiktivními tranzistory
typu (obr
