Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 244 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
R O ) Úvod Při vysvětlování principu činnosti této polovodičové součástky vy­ jdeme stejných fyzikálních zákonitostí, které jsme poznali předchozích výkladech, týkajících funkce tyristoru. Činnost tyristoru typu P Když jsme vysvětlovali činnost tyristoru (kapitola vycházeli jsme náhrady tyristoru (obr. Z různých technických aplikací probereme pouze jednu, při níž triak nahrazuje dvojici antiparalelních tyristorů; tohoto příkladu však zato všimneme podrobně. kapitoly pochopíte činnost jedné, jako příklad zvolené konstrukční varianty triaku zejména ujas­ níte čtyři možnosti, kterými lze zapnout triak. Tyto možnosti jistém směru sebe zásadně liší. Této otázce proto věnována větší část této kapitoly. Poslední kapitolu zvládnete snadno, jestliže jste poctivě prostudovali předchozí části, zvláště ty, které týkají tranzistorů tyristorů. 217a) dvěma fiktivními tranzistory typu (obr. proud, který součástky vstu­ puje. otázka dynamických parametrů triaku, již zabývat nebudeme. Bázi tranzistoru pak přivádíme kladný řídicí proud (íq 0), tj. Jinými problémy, souvi­ sejícími vnitřní strukturou triaku, jako např. Tento proud vyvolá kolektorový proud tranzistoru NPN, způ­ sobovaný pohybem záporných nosičů proudu, volnými elektrony. Pochopíme nejen jeho činnost, ale prohloubíme současně své znalosti, pokud jde fyzikální základy polovodičové techniky. 1. však budete schopni porozumět činnosti i jiných konstrukčních řešení triaku, kterými později setkáte. jeho anoda musí mít kladný potenciál oproti katodě (emitor P na obr. 217a musí být kladný oproti emitoru N). Má-li tyristor sepnout, musí především nacházet blokovacím stavu, tzn. ka­ pitole vysvětlíme, jak spolupracují jednotlivé části podstatně složitější struktury jednoho konstrukčního provedení triaku. Rozdíl spočívá větším počtu a jisté komplikovanosti způsobů, kterými lze vyvolat zapnutí triaku. Shrňme ještě jednou: absolvování II. Kolekto­ rový proud však působí jako záporný řídicí proud bázi doplňkového 245 . 217b)