Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 244 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ka­ pitole vysvětlíme, jak spolupracují jednotlivé části podstatně složitější struktury jednoho konstrukčního provedení triaku. 217b). Kolekto­ rový proud však působí jako záporný řídicí proud bázi doplňkového 245 . Rozdíl spočívá větším počtu a jisté komplikovanosti způsobů, kterými lze vyvolat zapnutí triaku. jeho anoda musí mít kladný potenciál oproti katodě (emitor P na obr.R O ) Úvod Při vysvětlování principu činnosti této polovodičové součástky vy­ jdeme stejných fyzikálních zákonitostí, které jsme poznali předchozích výkladech, týkajících funkce tyristoru. 217a musí být kladný oproti emitoru N). kapitoly pochopíte činnost jedné, jako příklad zvolené konstrukční varianty triaku zejména ujas­ níte čtyři možnosti, kterými lze zapnout triak. Jinými problémy, souvi­ sejícími vnitřní strukturou triaku, jako např. otázka dynamických parametrů triaku, již zabývat nebudeme. Tento proud vyvolá kolektorový proud tranzistoru NPN, způ­ sobovaný pohybem záporných nosičů proudu, volnými elektrony. Bázi tranzistoru pak přivádíme kladný řídicí proud (íq 0), tj. proud, který součástky vstu­ puje. Pochopíme nejen jeho činnost, ale prohloubíme současně své znalosti, pokud jde fyzikální základy polovodičové techniky. Činnost tyristoru typu P Když jsme vysvětlovali činnost tyristoru (kapitola vycházeli jsme náhrady tyristoru (obr. Z různých technických aplikací probereme pouze jednu, při níž triak nahrazuje dvojici antiparalelních tyristorů; tohoto příkladu však zato všimneme podrobně. Shrňme ještě jednou: absolvování II. však budete schopni porozumět činnosti i jiných konstrukčních řešení triaku, kterými později setkáte. Této otázce proto věnována větší část této kapitoly. Má-li tyristor sepnout, musí především nacházet blokovacím stavu, tzn. 217a) dvěma fiktivními tranzistory typu (obr. Poslední kapitolu zvládnete snadno, jestliže jste poctivě prostudovali předchozí části, zvláště ty, které týkají tranzistorů tyristorů. Tyto možnosti jistém směru sebe zásadně liší. 1