Dioda, tranzistor a tyristor názorně

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vladimír Suchánek

Strana 24 z 304

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Příměsi, jež dodávají jeden nebo více volných elektronů, nazýváme d (název pochází latinského „donare“ tj. Tak dosáhneme toho, že již při běžných teplotách krystalu germania vyskytuje tolik volných elektronů, kolik atomů arzénu jsme vpravili krystalu. Přidání volného elektronu provádíme tak, krystalu vpravíme atom vhodné příměsi; krystalu germania může být např. (náboj elektronů záporný). 12. Arzén nikoliv čtyři valenční elektrony jako germanium, ale pět (viz spodní část obr. dávati). Vznik příměsné vodivosti způsobené pětimocným prvkem jeho výklad podle Shockleyho modelu zapojit vazeb krystalové mříže, takže jej lze velmi snadno odtrhnout od atomu arzénu, čímž stává volným elektronem. Příměs ovšem můžeme krystalu přidat jinak než pomocí jednotlivých atomů. Donory způsobují v krystalu tzv. 25 . Pátý elektron nemůže - -----T —rf— —/I— —adľZf cä* Obr. 12). přidání volného elektronu nedojde vzniku díry jako předchozích případech. Donory, vodivost typu dotace Cizí atom, vpravený krystalu germania článku byl atom arzénu), nazýváme příměsí. atom arzénu (chemická značka As).tron, který nepochází vazeb, tvořených valenčními elektrony. Kontrolní otázka: Proč nemůže jeden valenčníeh elektronů atomu arzénu zapojit vazeb mezi atomy krystalové mříže germania? 19