Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Zjistili jsme, oba krajní přechody jsou polari
zovány propustně, kdežto přechod blokuje.Kontrolní otázka: Jestliže anoda kladná oproti katodě, tyristor
blokuje (předpokládáme odpojenou řídicí elektrodu).
Vyjdeme blokovacího stavu (článek 9), který nutně předchází
sepnutí tyristoru.
pracovní
obvod
+
Obr. Řídicí obvod tyristoru
Přechod blokovacího stavu propustného nazýváme sepnutím
tyristoru Sepnutí dosáhneme tak, řídicí obvod tyristoru připojíme
pomocné napětí (řídicí), jež vyvolá řídicí elektrodě proud Nejjedno
dušší zapojení tyristoru ukazuje obr. 172: hlavním, pracovním obvodě
je zapojen zdroj stejnosměrného napětí zatěžovací odpor řídicím
obvodu pomocné stejnosměrné napětí jež vyvolá proud, vstupující
do řídicí elektrody vycházející katodou zpět zdroje Zdůraz
něme: řídicí elektrodu připojujeme kladný pól zdroje katoda je
spojena jeho záporným pólem. Kdyby nám podařilo
zaplavit tento přechod nosiči nábojů, stal rovněž vodivým.
ndici obvod
v
zotěž R,
A -
193
. Řídicí obvod tyristoru
Vysvětlili jsme již blokovací závěrný stav tyristoru nyní nám
zbývá třetí případ: stav, kdy tyristor sepnul polarizován propustně.
Kontrolní otázka: Kdy můžeme dosáhnout sepnutí tyristoru; jestliže
byl tyristor před přivedením napětí g
a) polarizován závěrně,
b) blokoval,
c) byl polarizován propustně. 172. Kolik které pře
chody potom blokují?
10. Ani jedna
z obou možných polarit vnějšího napětí tento stav nevyvolá již
víme zbývá proto využít řídicí elektrody, kterou jsme dosud pokládali
za odpojenou
