Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
Připojíme-li řídicí napětí vstupní svorky obvodu, chová
se první chvíli nenabitý kondenzátor jako zkrat, takže velký nabíjecí
proud kondenzátoru, procházející současně řídicím přechodem tranzistoru,
urychlí značně spínací děj. Činitel nasycení
Zapínací dobu tranzistoru můžeme zkrátit tím, zvětšíme amplitudu
řídicího signálu. Vhodné zapojení
ukazuje obr. Poměr proudu který prochází bází,
ku proudu B(s), který zapotřebí tomu, aby tranzistor dostal mez
nasycení, tzn.15.
b) Zvětší zbytkový proud. Přesycení tranzistoru období spínacího pochodu
Později dozvíme, zvětšení proudu báze nad hodnotu, potřebnou
k sepnutí (tzv. Bází tedy prochází větší proud, než zapotřebí tomu,
aby tranzistor plně otevřel.
16. právě sepnul, nazýváme činitel nasycení
fcs )
Diagram, uvedený obr.
Obr. 151.
c) Saturační napětí zvýší. Vliv činitele nasycení zapínací dobu
Kontrolní otázka: Jaký další účinek zvýšení proudu báze nad mini
mální hodnotu, potřebnou sepnutí tranzistoru?
a) Sníží saturační napětí. Proud, potřebný trvalému sepnutí tranzistoru,
se nastaví odporem í?b-
171
. 150 ukazuje, zvyšování proudu báze
od jisté hodnoty činitele není výhodné, protože zapínací doba ř0n tT
se již téměř nemění. přesyceni tranzistoru) působí nepříznivě vypínací děj
tranzistoru. 150. toho důvodu výhodné zvětšit proud báze pouze během
přechodného děje, probíhajícího při spínání tranzistoru
