Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
jadro atomu
polovodiče,
s vnitřními
G® elektrony
vázaný valenční
elektron
Obr. Aby tak stalo,
musíme vytrhnout elektron násilně jeho atomové vazby. Každý atom tolikrát
spojen sousedními, kolik valenčníeh elektronů. lze provést
např. Vlivem vnějšího působení
můžeme však změnit původně vázaný elektron volný.Vázané elektrony
V polovodičích izolantech nemohou, rozdíl kovů, pohybov
valenční elektrony volně sem tam. len o
k sta způsobuje vždy jedna dvojice valenčníeh elektronů spojení
dvou sousedních atomů (tzv.
18
. Atom těchto prvků čtyři valenční
elektrony, takže každý krystal spojen sousedními čtyřmi vazbami. Atom ové jádro vázanými valenčními elektrony polovodičů
Krystaly technicky zvláště zajímavých prvků křemíku germania
(obr. ěteln tem (obr.
Předpokládáme prozatím, elektron letí prostorem přímočaře ne
narazí jinou částici. Světelné kvantum
či jiná použitá částice však musí mít dostatečnou energii, aby Vytržení
došlo. jednoho velmi důležitého typu krystalu, tzv. nebo jinou částicí.
Kontrolní otázka: čím liší chování valenčníeh elektronů kovech
od chování valenčníeh elektronů polovodičích?
9. jsou právě valenční krystaly. Přeměna vázaného elektronu volný elektron
Vázané elektrony polovodičů nebo izolantů nemohou běžných
podmínkách způsobit vznik elektrického proudu. Říkáme, valenční elektrony jsou
vázané. dvojitá vazba); jeden obou valenčníeh elektro
nů přísluší prvnímu atomu, druhý sousednímu