Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
b) Zbytkovým proudem tranzistoru.
b) Protože kmitočtová charakteristika zdroje signálu neodpovídá
optimálnímu průběhu této charakteristiky hlediska lidského sluchu.
9.
b) Abychom zvětšili zesílení.
c) Strmostí charakteristiky í(Ube)-
6.
b) společnou bází. Jak nastavuje poloha klidového pracovního bodu tranzistoru?
a) Napěťovým děličem. Jaké zapojení používá jednotlivých stupních zesilovačů ma
lého signálu nejčastěji?
a) společným emitorem.
b) Přídavným pomocným stejnosměrným zdrojem.Stejnosměrný klidový proud báze musí být
a) větší,
b) menší,
c) stejný
ve srovnání maximálním proudem, který dodává zdroj vstupu
tranzistoru?
3. Při napěťovém buzení tranzistoru musíme uvažovat průběh
charakteristiky
a) f(Ib),
b) f(&BE)-
7. Čím určena minimální hodnota proudu kolektoru, které smíme
dosáhnout při buzení tranzistoru signálém?
a) Proudovým zesílením tranzistoru. Proč většiny předzesilovačů používá korekční kmito
čtový člen?
a) Protože zesílení tranzistoru závisí kmitočtu.
131
.
c) Abychom zabránili zkratu.
5. Zapojení tranzistoru společným emitorem používá před-
zesilovače tehdy, jestliže hodnota vnitřního odporu generátoru
a) malá,
b) velká,
e) střední?
8. Proč neužívá přímé vazby mezi jednotlivými stupni před
zesilovače ?
a) Abychom mohli nastavit nezávisle sobě klidovou polohu pra
covního bodu každého tranzistoru.
10.
4.
c) Kondenzátorem. Šum tranzistoru závisí na
a) hodnotě proudu kolektoru,
b) vnitřním odporu generátoru,
c) hodnotě proudu kolektoru vnitřního odporu generátoru.
c) společným kolektorem
