Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
b) Zapojení společnou bází,
c) Zapojení společným kolektorem. 90). Stejnosměrné napětí, působící vstupu zesilovače, musí mít proto
větší hodnotu, než amplituda střídavého zesilovaného signálu. Při zapojení tranzistoru společným emitorem lze tranzistory typu
PNP budit záporným napětím (potenciál báze záporný oproti potenciálu
emitoru), tranzistory typu NPN kladným napětím.
0
110
. Ten volíme tak, aby ani při maximálním
vstupním signálu nedošlo polarizování řídicího přechodu závěrném
směru.
2, Zkreslen! výstupního signálu při zesilování
střídavého napětí Jedním tranzistorem
Sinusový budicí signál zesilovače skládá kladných záporných
půlvln.
Pokud neužijeme zvláštních opatření, můžeme jedním tranzistorem
zesilovat pouze půlvlny jedné polarity.
Obr. 89,
přípustný pro střídavý nízkofrekvenční zesilovač?
a) Protože řídicí přechod tranzistoru nesmíme polarizovat závěrně.
b) Protože byl tranzistor nerovnoměrně zatěžován. Zkreslení výstupního signálu při zesílení jedním tranzistorem
Kontrolní otázka: Proč není provoz zesilovače, naznačený obr. 89. Klidový pracovní bod tranzistoru
Abychom zabránili zmíněnému zkreslení, musíme vhodně nastavit
klidový pracovní bod tranzistoru.
3.Zapojení společným emitorem.
c) Protože došlo zkreslení výstupního signálu. Vstupni obvod tranzistoru však vykazuje chování diody, což zna
mená, vstupní signál vyvolá výstupu tranzistoru proud pouze při
jedné polaritě, kdežto při druhé polarizuje řídicí přechod tranzistoru zá
věrně. Kladné
a záporné půlvlny budicího napětí zesilovače pak pouze zvětšují nebo zmen
šují napětí, přiváděné řídicímu přechodu, ale polarita tohoto napětí zů
stává nezměněna (obr
