Digitální televizní systémy (MDTV) - přednáška 7

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem kapitoly je seznámit studenty se základy satelitního přenosu a satelitního TVvysílání, systémovými parametry standardu DVB-S, blokovou strukturou modulátoru DVB-S (FEC + IQ), blokovým schématem přijímače DVB-S (set-top boxu), vlivem vlastností přenosové cesty na satelitní vysílání a jeho příjem, provozními vlastnosti standardu DVB-S a měřením jeho signálu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Tomáš Kratochvíl

Strana 25 z 148

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vybrané přenosové metody jejich parametry byly specifikovány ohledem typické vlastnosti širokopásmového kabelového přenosu.Digitální televizní systémy (MDTV) přednáška 5 8 Standard DVB-C pro přenos digitální televize Cílem kapitoly seznámit studenty základy kabelového přenosu digitální televize, systémovými parametry standardu DVB-C, blokovou strukturou modulátoru DVB-C, blokovou strukturou přijímače DVB-C, vlivem kabelové přenosové cesty na digitální signál, provozními vlastnostmi standardu DVB-C měřením signálu při kabelovém přenosu DVB-C.1) modulovaná nosná symbolovou rychlostí 6,9 MS/s. Pouze poslední fázi při zabezpečení proti přenosovým chybám chybí konvoluční kódování.2 Systémové parametry standardu DVB-C DVB-C ETSI European standard ETS 300 429 roku 1994, “Digital Video Broadcasting; Framing structure, channel coding and modulation for cable systems”. Modulovaný signál na okrajích pásma filtrován roll-off faktorem 0,15 (podle normy pro DVB-C). . koaxiálním vedení použita 64-QAM bitů/symbol), v optickém kabelu použita 256-QAM bitů/symbol). Běžně tomto kanálu používá 64-QAM (viz obr.1 Základy kabelového přenosu digitální televize Širokopásmové kabelové sítě zajišťují dobré radiové televizní pokrytí, zejména v oblastech hustým osídlením. Kabelové vedení poskytuje daleko větší poměr signál/šum než satelitní přenos neobsahuje problémy odrazy signálu. Jednoduše není nutné, protože přenosové médium více odolné proti rušení. Kabel tak dovoluje použití digitálních modulačních metod vyšší kvality, 64-QAM (koaxiální vedení) 256-QAM (optický kabel). Zpětný kanál pokud bývá realizován tak pásmu pod MHz. Toto zpracování následováno 16, 32, 64, 128 nebo 256 stavovou kvadraturní amplitudovou modulací QAM. Širokopásmová kabelová síť skládá předávací stanice (head end), kabelové distribuční linky (koaxiální kabely zesilovače, optické kabely), „poslední míle“ od distributora programů domovním přípojkám uživatelů případně STA společného kabelového rozvodu. Navíc kabelové televizní vysílání využívá mimo UHF VHF shodného terestrickým vysíláním také speciální televizní pásma (viz kmitočtové tabulky teelvizních kanálů kanály označené S). 8. Konvenční koaxiální systém uvažuje šířku kanálu MHz. Tyto kabelové sítě mají buď šířku pásma cca 400 MHz (50 – 450) MHz nebo cca 800 MHz (50 860) MHz. Symbolová rychlost musí být nižší než šířka pásma kanálu MHz. roku 1995 kabelové sítě přenáší digitální televizní signály standardu DVB-C vyšších frekvenčních pásmech nad 300 MHz. 8. V DVB-C modulátoru prochází MPEG-2 téměř stejným zpracováním základním pásmu jako při satelitním přenosu DVB-S. 8. V mnoha evropských oblastech využití terestrického vysílání pod 10% celkového počtu přijímačů