Digitální televizní systémy (MDTV) - přednáška 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem kapitoly je seznámit studenty se základními pojmy, principy a způsoby zpracování a přenosu digitálního signálu v systémech digitální televize DVB pro satelitní, kabelové a pozemní vysílání. Kapitola přehledně popisuje problematiku a základní principy kanálového kódování a způsoby digitální modulace v systémech digitální televize DVB-S/S2, DVB-C, DVB-T/H.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Tomáš Kratochvíl

Strana 85 z 120

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
FEKT Vysokého učení technického Brně 5. Syndrom nalezen pomocí Euclidova Berlekampova algoritmu poté vyhodnocen polynom vyčíslení chyb Ω(Z). 2. Tyto nevýhody lze odstranit kódováním dekódováním časové oblasti (viz obr.9: dekódování časové oblasti. Při vstupní bitové chybovosti zbytková bitová chybovost kódu (255, 205) rovna cca 1E-10 zisk kódování řádu více než (viz obr. Pomocí substituce všech mocnin primitivního prvku polynomech Λ(Z) Ω(Z) a vyhodnocením informací poloze hodnotách chyb lze stanovit chyby přijímaném vektoru kódového slova. 4. 5. Během dekódování vyhodnocen syndrom pro lokalizační polynom Λ(Z). všech standardech DVB při přenosu používán modifikovaný (zkrácený) kód (204, 188), který dosahuje výstupní zbytkovou chybovost cca 1E-11 při vstupní chybovosti 2E-4, přičemž umožňuje opravu chybných symbolů bloku. 3.2 kód kódování dekódování časové oblasti Nevýhodou zpracování frekvenční oblasti (viz obr.8) implementace DFT transformace dále fakt, původní informace není identifikovatelná přenášeném kódovém vektoru. 5. Informační symboly jsou umístěny prvních pozicích kódového slova. 5.3 Účinnost kódování Nezávisle způsobu kódování dekódování frekvenční nebo časové oblasti je účinnost kódů stejná. Obr. 6. Aritmetické operace poli GF(2w ), generující polynom g(x) primitivní prvek pole α jsou stejné jako předchozím případě.2. Informace uložené prvních pozicích jsou děleny modulo generujícím mnohočlenem g(x).2. 7. 5. . 5. když jsou kódy symbolově orientovány, analýza jejich účinnosti založena vyhodnocení bitové chybovosti. Kódování používá specifický kódový generátor formě polynomu, nulové pozice jsou vázány vytvoření sobě následných nul spektru. V případě kódu (255, 239) při stejné vstupní bitové chybovosti výstupní chybovost rovna 9E-4 zisk kódování pouze mírně větší než 0,5.10). 5.9): 1. Účinnost kódování stoupá zvyšujícím počtem testovacích symbolů