Cílem kapitoly je seznámit studenty se základními pojmy, principy a způsoby zpracování a přenosu digitálního signálu v systémech digitální televize DVB pro satelitní, kabelové a pozemní vysílání. Kapitola přehledně popisuje problematiku a základní principy kanálového kódování a způsoby digitální modulace v systémech digitální televize DVB-S/S2, DVB-C, DVB-T/H.
1.
1.2 Systém pro kabelový přenos DVB-C
Kabelové přenosové kanály jsou obvykle charakterizovány stejnou šířkou pásma jako
televizní kanály pro pozemní vysílání nízkou úrovní rušení. Pro nižší přenosové rychlosti lze však použít 16-
QAM nebo 32-QAM optických sítích předpokládá použití 256-QAM. toho důvodu se
nepředpokládá použití vnitřního konvolučního kódování FEC2 signál zabezpečen pouze
blokovým Reed-Solomonovým kódem jako kódování FEC1, stejně jako ostatních systémů
DVB. Může používat, kromě modulace QPSK, také modulace 8-PSK, 16-APSK,
32-APSK větší počet přípustných kódových poměrů při zabezpečení.3 Systém pro pozemní přenos DVB-T/H
Přenos pozemním vysíláním charakterizován velkým vysílacím výkonem, úzkými
přenosovými kanály výrazným vlivem rušení zejména odrazy, které způsobují
mezisymbolové interference ISI (Inter Symbol Interference) zvýšení chybovosti BER
digitálního signálu.
Jako vnější modulace byla zvolena kvadraturní fázová modulace QPSK (Quadrature
Phase Shift Keying) Grayovým kódováním.1. Pro kabelovou distribuci digitálních signálů byla zvolena vícestavová kvadraturní
amplitudová modulace M-QAM (Mary Quadrature Amplitude Modulation) stavovými
body (64-QAM) koaxiální kabelové síti. Modulace OFDM není citlivá vůči mnohacestnému šíření signálu,
využívá režimu použití 1705 nosných kmitočtů režimu 6817 nosných
kmitočtů jednom přenosovém kanále. Je-li například přijímán signál družicové služby transpondéru
s MHz konvolučním kódem parametrem 2/3, pak rychlost bitového toku
31,5 Mbit/s před 34,78 Mbit/s kódérem FEC1. neslučitelný se
stávajícím standardem DVB-S.1.
Požadovaný odstup signálu nosné šumu C/N pro kvalitní obraz bude podstatně nižší než pro
analogové signály.
Systém DVB-S roku 1994 standardizován normou ETSI 300 421, které je
definována struktura rámců, způsob kanálového kódování modulace pro satelitní služby na
kmitočtu 11/12 GHz pásmu Ku. Tento signál pak může být následně
přenášen pomocí modulace 32-QAM kanálem šířkou kmitočtového pásma asi 7,9 MHz
nebo pomocí modulace 64-QAM kanálem šířkou kmitočtového pásma asi 6,8 MHz.
Hranice bitových rychlostí závisí povoleném překrývání kmitočtových pásem, při
15% povoleném překrytí jedná 27,83 Mbit/s pro 16-QAM, 34,78 Mbit/s pro 64-QAM
a 41,74 Mbit/s pro 256-QAM. systému DVB-T používá přenos pomocí ortogonálně děleného
frekvenčního multiplexu OFDM (Orthogonal Frequency Division Multiplex), resp. Počítá jeho profesionálními aplikacemi využitím pro
HDTV.
Systém DVB-C byl roce 1994 standardizován normou ETSI 300 429. Například družicový transpondér šířkou
kmitočtového pásma MHz při použití FEC2 parametrem 3/4 může přenášet (vysílat)
datový tok Mbit/s. Základní chybovost BER (Bit Error Rate) pohybuje 10-10
až
10-11
, což odpovídá méně než chybě hodinu příjem QEF (Quasi Error Free).
COFDM (OFDM FEC).Digitální televizní systémy (MDTV) přednáška 5
parametrů FEC2 umožní přizpůsobit data určitému transpondéru nebo dosáhnout určitý
stupeň jejich ochrany. Jedná úzkopásmové nosné kmitočty jednoho
. Systém DVB-S sice umožňuje přenos signálů jednotlivých služeb na
družici (up-link) různých vysílacích stanic frekvenčním multiplexem FDM (Frequency
Division Multiplex), ale tento způsob zmenšuje využití transpondéru.
Nový standard DVB-S2 pro digitální satelitní vysílání zhruba 30% efektivnější než
stávající DVB-S
