Vlivem značného rozšíření napájení elektromotorů ze statických měničů, se častěji objevují poruchy ložisek zapříčiněné průchodem elektrického proudu. Často je však také snaha každou poruchu ložiska, u motorů napájených uvedeným způsobem, přičítat ložiskovým proudům. Existuje několik možných konstrukčních úprav pro zabránění průchodu proudu ložiskem. V tomto příspěvku rozebereme možnost použití izolovaných ložisek.
V případě přítomnosti střídavého napětí keramické vrstvě nutno tuto
vrstvu chápat jako dielektrikum keramického kondenzátoru, jehož hodnota se
pohybuje rozmezích hodnot 1-100nF. 8
Na obr.
Abychom ověřili elektrické vlastnosti (zvláště elektrickou pevnost) vytvořili
jsme podmínky dané provozem stroje napájeného měniče. nich materiál místa povrchu směru iontů
vystřelován, nebo naopak druhém povrchu nanášen formě nataveniny. Laboratorní zkoušky poškození el. proudem
Výrobce těchto ložisek garantuje elektrickou pevnost 1000V při
stejnosměrném napětí, laboratorně byla výrobcem údajně změřena pevnost 3000V
DC. aplikacích kde střídavá složka napětí
dosahuje frekvence řádově několik kHz představuje pro cestu ložiskových proudů
kapacitní reaktanci řádově 10kQ. Tyto průběhy svědčí o
ryze kapacitním charakteru izolační vrstvy povrchu ložiska. jsou patrné původním broušeném povrchu místa
jenž vykazují hluboké díry, rozprostřené náhodně povrchu dále povrchové
krátery.
4.
Obr. Ten frekvencí danou
spínací frekvencí neustále nabíjen vybíjen napěťovými pulsy, jejichž strmost lze
přirovnat frekvenci řádově MHz. Vnější kroužek byl
obalen vrstvou vodivé fólie, která byla přiložena potenciálu, danému kostrou motoru
napájeného měniče frekvence odizolovaného základu. průběh napětí keramické vrstvě ložiska záznam vybíjecího
děje odebrání přiloženého potenciálu napětí obr.
V případě použití tohoto ložiska motoru napájeného frekvenčního měniče
kde spínací procesy dosahují nárůstu napětí stejně jako při této aplikaci (5kV/ps),
představuje izolační vrstva dielektrikum kondenzátoru.Při pohledu povrch vnitřních kroužku hraniční oblasti pracovních ploch při
velkém zvětšení obr.
. Druhý potenciál byl
přikládám povrchu oběžné plochy jako hrot, tak aby napodobil bodový styk. Při této strmosti jsou nabíjecí procesy tak intenzivní,
že proud procházející kontaktními styky, intenzivní krátkodobé tepelné účinky
narušující povrch krátery
