Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Zkouška napětím nízkého kmitočtu
Nevýhody jednominutové napěťové zkoušky při kmitočtu vedly pokusům
s napětím nízkého kmitočtu, obvykle 0,1 Hz.
Potřebný příkon zkušebního zdroje malý, protože slouží pouze nabíjení
kondenzátoru Cx. Zdroj
vysokého napětí kmitočtem 0,1 však technicky značně náročný;
— při zkoušce vysokým napětím kmitočtem 0,1 nedochází zjistitelné
degradaci dielektrika, ani při Častém opakování zkoušky, pokud průrazné napětí
zkoušené izolace vyšší než zkušební napětí;
— poměr průrazného napětí měřeného při kmitočtu 0,1 mění
podle materiálu dielektrika rozmezí 1,2 2,2.4.druhu použité izolace stupni znehodnocení dielektrika pochopitelně ovlivňuje
i velikost zkušebního napětí. Potřebný
výkon určí pomocí vztahu
P ,fi] (69)
kde £7zk zkušební stejnosměrné napětí,
R izolační odpor.
13. Zkouška stejnosměrným napětím
K vývoji této metody rovněž vedly potíže zkouškou napětím kmitočtem Hz
(velký výkon zkušebního zdroje, obavy degradace izolace při zkoušce).
Tyto důvody, zvláště problémy zdrojem kmitočtu 0,1 způsobují, zkoušky
napětím kmitočtem 0,1 při profylaktických měřeních izolace alternátorů
v ČSSR zatím nepoužívají.
Pokusy vzorcích izolace bylo zjištěno, zkouška půlvlnou vysokého napětí
nezpůsobuje zjistitelnou degradaci izolace ani při častém opakování 101],
13.
87
. Rovněž rozložení napětí polovodi-
vém nátěru tyčí výstupu drážek shodné jako provozních podmínkách, jak
je zřejmé obr. Rozložení napětí jednotlivé vrstvy izolace shodné
jako při zkoušce napětím kmitočtem Hz. 46. stejného materiálu dále závisí
tento poměr stupni znehodnocení izolace;
— rozložení napětí kmitočtem 0,1 jednotlivých vrstvách izolace je
obvykle shodné jako při provozním namáhání (je-li odpor jednotlivých vrstev
dostatečně velký), avšak rozložení napětí polovodivých nátěrech výstupu
tyčí drážek zcela odlišné 101]. Zkušební
zdroj stejnosměrného napětí může mít malý výkon řádově stovky VA. porovnání obou metod vyplynuly
tyto závěry:
— příkon zkušebního zdroje zmenšuje kmitočtem téměř lineárně.3
