Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
odstupu až
2 kV, může být maximální vzrůst ztrátového činitele stanoven dostatečnou přes
ností výpočtem hodnoťdvou sousedních bodů křivky <5a rozdílu napětí. Vynaložené úsilí tomto případě
není zpravidla rovnováze dosaženými výsledky, zejména vzhledem tomu, že
každá metod jen své omezené použití. Pro svou pracnost náročnost se
však žádná těchto metod neujala měřicí praxi. Stejně tak pochopi
telné, tloušťka dutiny bude ovlivňovat počáteční napětí. 12).
Kapacita izolace zapálení výbojů dutinách zvětšuje, takže neplatí ani
dosud odvozené vztahy předpokládající konstantní kapacitu objektu. Zpravidla tomu používá hodnoty maxi
málního vzrůstu křivky f(U). Vzrůst zjistí stanovením tangenty
v bodě, který nejstrmějším místě charakteristiky měřené buď souvisle bod po
bodu, nebo jen sestrojené několika jednotlivých bodů (podle požadavku na
přesnost). Jako účelnější tedy jeví orientace
spíše experimentálně zjištěné závislosti. pole). skutečných izolacích jsou ovšem poměry mnohem složitější. Tím zde míněn maximální vzrůst určitém bodě
křivky daném intervalu měřicího napětí.
Dosavadní úvahy platily pro modelové uspořádání bez uvažování diskrétního
charakteru výbojů. praxi vzestup
křivky ztrátového Činitele mnohem pozvolnější toho důvodu, dochází po
stupně zapalování výboje různých dutinkách. Nato byl určen procentní obsah
vzduchu izolaci tím způsobem, izolace byla postupně odstraňována vrstva po
vrstvě pod hladinou oleje unikající vzduch byl jímán kalibrovaného válce;
na obr.5. jsou zachyceny výsledky těchto pokusů izolacích šelakového mika-
fólia slídových izolacích impregnovaných umělou pryskyřicí. Vzrůst ztrátového činitele jako kritérium pro stanovení obsahu vzduchu
v izolaci
Pro zkoušky kontroly jakosti izolace bylo praxi zavedeno jako jedno kritérií
zjišťování vzrůstu ztrátového činitele. literatuře uvedeno několik
metod, které pokoušejí matematické vyjádření souvislosti průběhu <5a ob
sahu rozdělení vzduchových dutinek izolaci.mezer, kterých oprávněný předpoklad konst. Výška maxima je
úměrná objemu dutinky. Přes poměrně
36
. Pokud naměřené body jsou dosti blízko sebe, např.
Z velikosti vzrůstu ztrátového činitele napětím lze získat některé praktické
podklady pro usuzování vnitřní stav izolace.
Experimenty tohoto druhu byly provedeny např.
Pro posouzení jakosti izolace používá hodnot ztrátového činitele měřeného
až napětí, které není pro danou izolaci nebezpečné, při kterém nemůže dojít ani
k průrazu, ani přeskoku.
Vzduchové mezery mají nejrůznější rozměry mohou vyskytovat sérii
(vzhledem směru el. částech izolace drážkové
části, kde byl měřen maximální vzrůst [19].
4. Takové sériové spojení dvou více dutin může
způsobit zvýšení počátečního průrazného napětí (obr.1
