Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Zpravidla tomu používá hodnoty maxi
málního vzrůstu křivky f(U). literatuře uvedeno několik
metod, které pokoušejí matematické vyjádření souvislosti průběhu <5a ob
sahu rozdělení vzduchových dutinek izolaci. Takové sériové spojení dvou více dutin může
způsobit zvýšení počátečního průrazného napětí (obr. Stejně tak pochopi
telné, tloušťka dutiny bude ovlivňovat počáteční napětí. praxi vzestup
křivky ztrátového Činitele mnohem pozvolnější toho důvodu, dochází po
stupně zapalování výboje různých dutinkách.
Dosavadní úvahy platily pro modelové uspořádání bez uvažování diskrétního
charakteru výbojů.
4. Vzrůst ztrátového činitele jako kritérium pro stanovení obsahu vzduchu
v izolaci
Pro zkoušky kontroly jakosti izolace bylo praxi zavedeno jako jedno kritérií
zjišťování vzrůstu ztrátového činitele.
Z velikosti vzrůstu ztrátového činitele napětím lze získat některé praktické
podklady pro usuzování vnitřní stav izolace. Tím zde míněn maximální vzrůst určitém bodě
křivky daném intervalu měřicího napětí. pole). Vynaložené úsilí tomto případě
není zpravidla rovnováze dosaženými výsledky, zejména vzhledem tomu, že
každá metod jen své omezené použití.
Pro posouzení jakosti izolace používá hodnot ztrátového činitele měřeného
až napětí, které není pro danou izolaci nebezpečné, při kterém nemůže dojít ani
k průrazu, ani přeskoku. Vzrůst zjistí stanovením tangenty
v bodě, který nejstrmějším místě charakteristiky měřené buď souvisle bod po
bodu, nebo jen sestrojené několika jednotlivých bodů (podle požadavku na
přesnost). Pokud naměřené body jsou dosti blízko sebe, např.
Experimenty tohoto druhu byly provedeny např. 12).5. částech izolace drážkové
části, kde byl měřen maximální vzrůst [19].1. Pro svou pracnost náročnost se
však žádná těchto metod neujala měřicí praxi. Nato byl určen procentní obsah
vzduchu izolaci tím způsobem, izolace byla postupně odstraňována vrstva po
vrstvě pod hladinou oleje unikající vzduch byl jímán kalibrovaného válce;
na obr. skutečných izolacích jsou ovšem poměry mnohem složitější. Jako účelnější tedy jeví orientace
spíše experimentálně zjištěné závislosti.
Kapacita izolace zapálení výbojů dutinách zvětšuje, takže neplatí ani
dosud odvozené vztahy předpokládající konstantní kapacitu objektu.
Vzduchové mezery mají nejrůznější rozměry mohou vyskytovat sérii
(vzhledem směru el. Přes poměrně
36
. jsou zachyceny výsledky těchto pokusů izolacích šelakového mika-
fólia slídových izolacích impregnovaných umělou pryskyřicí.mezer, kterých oprávněný předpoklad konst. odstupu až
2 kV, může být maximální vzrůst ztrátového činitele stanoven dostatečnou přes
ností výpočtem hodnoťdvou sousedních bodů křivky <5a rozdílu napětí. Výška maxima je
úměrná objemu dutinky
