Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Ztrátový činitel dosažení určitého napětí strmě zvětšuje. 10.1. Měření kapacity ztrátového činitele modelu skleněných desek proměnnou
mezerou; dvě skleněné desky, 8,15, —491 cm2, tloušťka skla mm, vzduchová
mezera mm
34
.
Velikost napětí prahu ionizace elektrických strojů praxi zpravidla definuje
přesnou hodnotou určenou průsečíkem tečny křivce f({7) části před
ohybem tečny odchýlené úhel daný vztahem
tg ~JT~ ■103 (12)
kde ř/Nje jmenovité napětí zkoušeného stroje.
Tento vzestup výška maxima jsou závislé tloušťce vzduchové mezery, lze
tedy zpětně těchto průběhů daném případě usuzovat její tloušťku.
4. 10.
Napětí, při kterém křivka ztrátového činitele ohýbá vzhůru, označuje jako
práh ionizace nebo počáteční napětí výbojů, ohyb sám nazývá ionizační koleno. Vzduchové dutiny izolaci
Na modelu zhotoveném například dvou skleněných desek, mezi nimiž je
upravena vzduchová mezera, naměří průběh <5v závislosti napětí, obdobný
průběhům obr.
Obr.4.Při měření závislosti ztrátového činitele napětí nejde zpravidla samotnou
indikaci vnitřních výbojů jejich kvantitativní vyhodnocení, ale převážně jde
o zjišťování změn probíhajících izolaci průběhu doby provozu
