Diagnostika poruch izolací elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexandr Barták, Luděk Mravináč, Jacek Neumann, Jan Vařák

Strana 27 z 252

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY 4. Elektrická pevnost drážkové izolace závislosti době přiložení napětí; 1 slída umělou pryskyřicí, šelakové mikafólium, slídová páska umělou pryskyřicí, 5 asfaltová slídová páska 4. Urychlené zkoušky tomto případě, tak jako všechny urychlené zkoušky vůbec, nutné považovat pouze určitou orientaci. Pro malá elektrická namáhám však její pomocí obdržené doby života jsou spíše nepříz­ nivé, proto zejména pro porovnávací pokusy není nutno lineární extrapolaci do hodnot odpovídajících trvalé elektrické pevnosti při provozním namáhání odmít­ nout jako nepotřebnou. Měření ztrátového činitele Je zvykem pohlížet izolaci strojů hlediska ztrátového činitele jako na dielektrikum řady kondenzátorů, jejichž elektrody tvoří jednak vinutí, jednak železo magnetického obvodu. 30 . Použitím vysokého napětí středního kmitočtu kolem kHz proti namá­ hání průmyslovým kmitočtem urychluje ubývání elektrické pevnosti asi jednu dvacetinu čtyřicetinu, takže rozmezí menších namáhání možné obdržet výsledky přijatelně krátké době. Míra, níž blíží výsledky skutečnosti, závislá míře interakcí jednotlivých pochodů, jež urychlením zkreslí.tože udává konečné doby života pro nekonečně malá elektrická namáhání. Obr. Ztrátový činitel izolace, uvažované jako dielektrikum těchto kondenzátorů, stal vhodným kritériem hodnocení, když 1920 byl vyvi­ nut Scheringův můstek, který byl dále zdokonalován, když byla vyvinuta celkem jednoduchá metoda wattmetrická.1