Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Je-li uzel izolován, citlivost mírně zmenšuje rostoucí vzdáleností od
živého konce vinutí. Velmi malé změny
nastanou, je-li ráz přiložen nepoškozenému vinutí jiném sloupku, než na
kterém nachází vinutí poškozené.
Je-li zapotřebí vznik poruchy pouze indikovat, stačí přiložit nízkonapěťové rázy
k jednomu vinutí, přičemž ostatní vinutí stejném sloupku jsou zkratována. Tak možno celkem přesně polohu poruchy lokalizovat. Tímto způsobem lze lokalizovat poruchové
místo, určit vinutí sloupek. Působnost této metody již byla popsána dřívějších
dílech II) další podrobnosti lze nalézt různých monografiích věnovaných
tomuto tématu. Podstatně menší, nicméně jasně zřetelné změny vyskytují tehdy, je-li
ráz přiložen nepoškozenému vinutí stejném sloupku.
230
.
Je-li poškozena jedna fází transformátoru, pak největší změny oscilografic-
kých záznamech vyskytují tehdy, je-li napěťový ráz přiložen poškozenému
vinutí.
32. Ukáže-li zkouška nízkonapěťovou rá
zovou vlnou, poruše nedošlo, možno stroj okamžitě provozovat dále;
— metoda umožňuje trvalé sledování strojů.2. Sejme záznam stroji novém
a pak vždy, kdy vyvstala možnost vzniku poruchy;
— metoda nevyžaduje speciální přístrojové vybavení; jsou zapotřebí běžné
přístroje, které měly mít jak výrobci, tak vysokonapěťové laboratoře dispozici.
Z těchto důvodů doporučuje provést zkoušku uzemněným uzlem, aby zjis
tilo, zda vůbec nějaká porucha nastala je-li třeba poruchové místo lokalizovat,
měří znovu uzlem izolovaným. prvém případě citlivost metody přibližně stejná, vyskytnou po
ruchy kterémkoli místě vinutí; není tedy možno poruchové místo vinutí lokali
zovat.
Při přikládání nízkonapěťových rázů vinutí může být uzel uzemněn nebo izo
lován.4. Měření
částečných výbojů možné pomocí Scheringova můstku [11], [25], nebo přímo
selektivními voltmetry apod.Jako vhodná doba časové základny osvědčilo ms, což přibližně dvojná
sobek doby, kterou potřebuje rázová vlna, aby dorazila vzdálenějšímu konci
vinutí.
Toto měření umožní zjistit, zda některém vinutí došlo posunu nebo deformaci. Závěrem lze tedy shrnout:
— metoda nízkonapěťových rázů při zjišťování poruch vinutí (jejich posunů
a deformací) dostatečně citlivá pro praktickou aplikaci jednoduchá;
— vhodnou volbou velikosti bočníku, zesílení kmitočtu Časové základny lze
indikovat velmi malé změny geometrii vinutí;
— doba potřebná pro provedení zkoušky krátká;
— poruchové místo lze stanovit dostatečnou přesností;
— předpokladu vzniku posunu vinutí není třeba stroj vyjímat nádoby;
vizuální kontrola nemusí poruchu odhalit. Měření částečných výbojů
Metoda měření částečných výbojů, používaná již mnoho let diagnostice
izolačních soustav točivých strojů, poslední době začíná ověřovat pro diag
nostiku izolačních soustav výkonových transformátorů mezních napětí
