Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Čím stroj méně zvlhlý, tím tento poměr větší. Pro takto pevně určenou teplotní kon
stantu používá opravný činitel pro který platí
k A*n (239)
Pro výše uvedené teplotní konstanty ATjsou pro izolační odpor J?60, ztrátový
činitel AC/C opravné činitele tab. Použití těchto Činitelů pro přepočty
z vyšších nižších teplot násobením, resp.
221
.
31. Autor [44] uvádí, stroj suchý, jestliže
tg <S70/tg ä2o 14, částečně vlhký při <570/tg á20 zvlhlý při á70/tg <520 5. Přesnost zjištění teplotní kon
stanty platném teplotním intervalu tím větší, čím větší bude rozdíl
teplot; být minimálně Požadavek větší teplotní rozdíl vyvolán ne-
8) Při zvlhlé izolaci dielektrické ztráty zvyšující teplotou zvětšují, avšak strmost těchto
křivek obvykle vzrůstem teploty ubývá.
9) Pro ostatní veličiny, které lze přepočítávat teplotou základě vztahu (238), užívají upra
venévztahy (240), resp.
Mnoho vlivů, které působí velikost teplotní konstanty^, způsobuje, nelze
předem objektivně určit, zda stárnutím izolační soustavy olej—papír bude K
zvětšovat zmenšovat.
Měření provádí volně chladnoucím stroji. Podle nejnovějších zkušeností omezuje
platnost přepočtů pomocí opravného činitele pouze užší teplotní interval,
např. 37. SSSR °C. Přepočty výsledků měření stanovení absolutních hodnot teplotních
konstant K
Pro přepočty izolačních charakteristik závislosti teplotě lze použít
upravený vztah (238).
Indexy (popř 601 602) vvznačují veličiny při teplotách d29).1. Prameny [2], [18] [23] uvádějí výsledky konkrétních
měření, při nichž vliv vlhkosti způsobil protichůdné změny teplotních závislostí8). Protože jejich paušální
zvolení nepřesné, zjišťují jejich velikosti pro každý stroj experimentálně. Strmost lze vyjádřit poměrem <3při <5při
20 °C. (241) podle toho, zda zjišťované veličiny zvyšující teplotou zmenšují
nebo zvětšují. Přepočet izolačního odporu provádí podle vztahu
*6oi ReoiKňto'10 (A3 S2) (240)
Ztrátový činitel přepočítává podle vztahu
t (241)
kde KR60 teplotní konstanta izolačního odporu R60,
K tgs teplotní konstanta ztrátového Činitele.Velikosti teplotních konstant jsou některých zemích normovány [2], [20],
[33], [135], Pro izolační odpor SSSR udává KR60 1,43 1,50, PLR
je Kr6o 1,58.
V ČSSR nejsou teplotní konstanty normou určeny. Pro ztrátový činitel SSSR udává tgS 1,31 1,40, PLR
je tgi 1,42 USA Ktgg 1,25. dělením změřené veličiny podle toho, zda
se teplotou zvětšuje nebo zmenšuje
