Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
5
2.
Tabulka 32. výroby při teplotě [%]
Napětí stroje [kV] 400 220 110
před uvedením provozu
stroje nové 1,0 1,0 1,3
stroje opravě nebo revizi 1,5 1,5 2,0
stroje provozu 3,0 3,0 4,0
Poznám ka: údaje platí pro jednotlivá vinutí podle jejich
jmenovitého napětí
214
. Důležité jsou údaje minulém provozu stroje, tak jak byly uvedeny
v dřívějších kapitolách (např.5
5,5
4,0
8,0
6,0
11
8,0
15
12
20
16
Tabulka 33. Velký rozsah činitelů, které ovlivňují
zjištěné údaje, způsobuje, obtížné určit mezní velikosti ztrátového Činitele pro
stroje provozu. Koncentrace rozkladových plynů závislá stupni tepelného
zestárnutí izolační soustavy dále způsobu její ochrany okolního ovzduší.Velikost ionizačních ztrát převážně ovlivněna obsahem plynných složek
v izolační soustavě. 26). Největší ztrátový činitel [%] podle [20]
Druh transformátoru
10 20
Teplota [°C]
30 70
před uvedením provozu
do včetně,
menší než MVA 1,2 1,5 2,0 2,6 3,4 4,5 6,0
do včetně,
větší než MVA,
110 nezávislé na
výkonu
0,8 1,0 1,3 1,7 2,3 3,0 4,0
po opravě nebo revizi bez nutnosti sušení
do včetně
110 150 kV
2,5
2,0
3. Doporučený maximální ztrátový činitel pro stroje
čs.
Pro indikování ionizačních ztrát objektivně vhodné rozšířit počet měřicích
metod měření částečných výbojů. kap.
Při vyhodnocování naměřených výsledků nutné respektovat především vliv
teploty
