Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Význam tohoto měření spočívá možnosti zjištění tzv.
Kromě toho, aby vyloučil vliv indukčnosti vinutí, která způsobuje chyby měření,
musí být měřené vinutí zkratováno. Toto měření však výkonových transfor
mátorů tlumivek vvn většinou neprovádí. Výše měřicího napětí byla stanovena sou
ladu zahraniční praxí [75]. Měřicí napětí
Podle aplikace měřicího napětí lze měření rozdělit dvou skupin:
— měření napěťové závislosti ztrátového činitele,
— měření při jedné napěťové hladině.
napětí, které odpovídá ionizačnímu napětí těchto dutinkách, jehož přestoupení
způsobí vzrůst dielektrických ztrát.
29. „ionizačního kolena“ tj.1.
206
.
Pro obvyklé kapacity strojů vvn postačí zdroj výkonem kVA, který lze
dobře přepravovat není konstrukčně ani výrobně náročné vybavit jej potřebným
stíněním. Toto napětí však může být sníženo při
měření terciárních vinutí nebo vinutí blokových transformátorů, která mohou mít
jmenovité napětí nižší.
Z dříve uvedených důvodů proto výjimky měří ztrátový činitel kapa
cita pouze při jedné napěťové hladině.
Měření funkce f(í7) vhodné především pevných skládaných izolací,
které mohou obsahovat dutinky vyplněné vzduchem nebo rozkladovým plynem.
Vlastní přípravě průběhu měření nutné věnovat zvětšenou pozornost, neboť
měření pouze při jedné napěťové hladině může být snáze ovlivněno chybou měření,
než tomu při měření závislosti f(U). provozních podmínkách snadno pře
kryje buď změnou teploty, neboje pod prahem citlivosti měření. těchto důvodů lze dielektrické soustavě stroje
přiložit měřicí napětí pouze výše izolační hladiny uzlu. Sítě vvn jsou obvykle provozovány účinně
uzemněným uzlem izolace uzlu transformátoru dimenzována podstatně nižší
napětí, než napětí jmenovité. strojů neznámých kapacit třeba učinit opatření, která omezí vznik
ferorezonance (měřená kapacita napájecí zdroj) zamezit tak ohrožení měřicí
aparatury měřeného stroje. Proto vhodné
měření ztrátového činitele doplnit dalšími diagnostickými metodami. těchto případech platí zásada, měřicí napětí nemá
přesáhnout 6'0 zkušebního přiloženého napětí.vůbec nemusí způsobit měřitelnou změnu.5. Velikost měřicího napětí dále
omezena při měření strojů bez olejové náplně; výši napětí doporučuje konzulto
vat výrobcem stroje. Provozní napětí těchto strojů dosahuje
stovky kV, což působí potíže získáváním potřebných mobilních zdrojů, neboť
„ionizační koleno“ jakostních izolací nachází nad velikostí fázového napětí
