Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Lokální porucha izolace tomto případě znázorněna paralelní kombinací
Rp2', Cp2 Cpl představuje nepoškozené místo. Spojení dvou kapacit odporem
a které dáno
tg ^max ~~“ ,
2 p(Kp Í)
přičemž velikost ztrátového činitele poškozené části bude
tg<52 =
K 1
(168)
(169)
Početně naznačený postup možno objasnit touto úvahou: Jestliže obě části
dielektrika budou neporušené, výsledná velikost ztrátového činitele zanedbatelná. Jak vyplývá uvedených
závislostí, může být takovýchto případech měření pouhého ztrátového činitele
nedostatečné. 88b platí pro výslednou kapacitu Cp
Cs2 C8l[l (coi?s2Cs2)2]
Cp —
1 (o)Rs2Cs2)
(170)
(171)
189
. 88a) bude výsledný ztrátový činitel vzrůstat, až
dosáhne maxima daného poměrem kapacit Cpl Cp2 (168). Jakmile odpor Rp2 bude
tak malý, kapacita Cp2 bude prakticky zkratována, dosáhne výsledný ztrátový
Činitel velikosti, která odpovídá stavu dielektrika pl. okam
žiku, kdy výsledný ztrátový činitel bude mít maximum, platí pro celkovou kapacitu
K n
V zapojení podle obr. Proto nutné respektovat při vyhodnocování výsledků měření
i změny kapacity, která tomto případě bude pohybovat intervalu <Cpl až
(Cplc p2)/(cpl Cp2)> její změny budou tím větší, čím menší bude Kp.
Při zmenšování odporu Rp2 (obr. Poměr obou kapacit dán vzta
hem
K p2
c pi
(166)
Průběh ztrátového činitele závislosti rozvíjející poruše bude mít vyjádřené
maximum okamžiku, kdy
R
1
P2
J(o2C2plK p(Kp 1)
(167)
cp1-p
of
-HI—
4
T
o) Obr. 88. Při dalším zmešování
odporu Rp2 bude zmenšovat výsledný ztrátový Činitel
