Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
1. Při měřeních byly zjištěny průběhy,
kdy teplotní závislost měla lokální maximum při teplotách intervalu až
40 °C. Při opomenutí nebo nedostatečně dlouhé vybíjecí době strojů dvěma
a více vinutími musí počítat ovlivněním naměřených údajů. Činitel polarizace
Při stanovení izolačního odporu možné získat bezrozměrovou veličinu,
která úměrná polarizační složce nabíjecího proudu.
Protože časová konstanta sériového obvodu RSCS velká, pokračuje nabíjení
kapacitoru Cs.připojení měřicího napětí dojde době, která dána parametry obvodu (vnitřní
odpor zdroje, svodový odpor geometrická kapacita objektu) ustavení napětí,
které pak během dalšího měření téměř nemění, ale nejde ještě ustálený stav.1.2) n
se pak vypočítá vztahu
P (los)
K ■*p60
S rostoucím množstvím iontových nečistot zvětšuje prosakující proud /s
a časová závislost izolačního odporu uvažovaných dobách menší plošší, což
dobře indikuje velikost činitele polarizace. Např. Použití poměru dvou veličin měřených
pouze různých okamžicích okamžiku přiložení měřicího napětí ještě tu
přednost, neuplatňuje soustavná chyba. platilo předpokladu shodné teplotní
závislosti svodového polarizačního proudu.
Jak bylo dokázáno [50], chyba měření izolačního odporu 6() při době vybí
jení min asi při době min nejvýše Při prodloužení doby vybí
jení min chyba, způsobená zbytkovým nábojem, zanedbatelná. Názor, činitel polarizace není zá
vislý geometrickém uspořádání měřeného objektu, platí pouze pro homogenní
(stejnorodé) izolační soustavy.
Teoreticky byla odvozena kromě absolutní hodnoty různá teplotní závislost jedno-
170
. Někteří autoři použili teplotní závislosti hodnocení stárnutí izolace.1) dochází přepólování
nedokonale vybitého kapacitoru Cs3 (obr. při nepřímém měření (stať 28.3. Pro
zajištění potřebné reprodukovatelnosti měření třeba definovat přesně vybíjecí
dobu. Protože poměrová veličina, bylo možno před
pokládat její nezávislost teplotě. Při měření izo
lačního odporu nedokonale vybitém obvodu budou naměřeny odpory větší,
jakoby měření nebylo započato okamžiku Při změně polarity měřicího
napětí bude při opakovaném měření situace opačná budou naměřeny odpory
menší. kombinovaných dielektrik olej—papír mohou
hraniční přechody kromě nehomogenity jednotlivých částí působit charakter
absorpčních pochodů [2]. Pro objekty malou kapa
citou vyhovuje tomuto požadavku odpor 1S. 76), což způsobí chybu měření. Jestliže vybíjecí
doba bude krátká, vybije vlastně pouze geometrický kapacitor odstranění
zkratu dojde pozvolnému zotavení napětí, jehož konečná velikost opět dána
parametry obvodu, napětím, které byl měřený objekt nabit.
28. Činitel polarizace (viz stať 4. zkratování obvodu nastává pochod opačný.2
