Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Pro minerální oleje byla zjištěna empirická
závislost elektrické vodivosti -intenzitě elektrického pole ].q[GQm]
chází prudkému růstu vodivosti.
U aromatických uhlovodíků vztah opačný [13]. inhibitory způsobují vzrůst
ztrátového Činitele ztrátami polarizačními ].
Pro izolační oleje Čistě vodivostními ztrátami platí
♦ 8
tg <5=
coCR
(82)
£r 8
kde poměrná permitivita,
/ kmitočet [Hz],
q rezistivita [GQm]. Dielektrické ztráty čistých
izolačních olejů lze totiž označit pouze jako ztráty vodivostní. Parafinické uhlovodíky způsobují při stárnutí izolačního
oleje zvětšování kyselosti, nezhoršují však výrazně jeho elektrické vlastnosti.
Experimentálně bylo zjištěno, existuje jistý vztah mezi rezistivitou čís
lem kyselosti (obr. 60. 59. Teplotní závislost měrného odporu
izolačního oleje (měření laboratoře ORGREZ)
Obr.
E
oI_
cn
o
X
O
0,20
0,15
E 0^0
■s
p
,05
0
1
! i
]
i
i
1
1
1
1
|
1
1
/
_____________________________S
\
\ S
v
1
J
0 100 200 300 400
•— 1
500 600
Obr. Produkty stárnutí,
voda, rozpuštěné materiály další cizí složky, popř. 60).
Po dosazení 2,1 2,45 dostaneme vztah mezi ztrátovým
činitelem měrným odporem
tg 14,7) qLi [%; GQm] (83)
128
. vztahu obou veličin uplatňuje především chemické
složení izolačního oleje. Závislost čísla kyselosti měrném
odporu izolačních olejů (měření laboratoře
ORGREZ)
Teoreticky předpokládaný vztah mezi rezistivitou ztrátovým činitelem (jak
bylo experimentálně dokázáno) platí pouze pro izolační oleje suché naprosto
čisté, které neobsahují příměsi polárního charakteru
