Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Negativní vliv kalu projeví jeho kataly
tických účincích při oxidačním stárnutí (pokud kal rozptýlen izolačním oleji)
a jeho hydrofilními vlastnostmi (sediment kalu). Při teplotách nad 1000 destruují
všechny víceatomové uhlovodíky, proto reakční směsi přítomen jen vodík,
metan, acetylén, popř. Vzniká celá paleta kyslíkatých organických
látek (alkoholy, estery, aldehydy, ketony, kyseliny atd.nejširší paleta uhlovodíků. vyšší
uhlovodíky trojnou vazbou nebo uhlovodíky dvěma více dvojnými vazbami
a diolefiny polyolefiny. elementární uhlík.
Kromě dříve uvedených známých látek průběhu oxidace tvoří, jak ukázaly
poslední výzkumy, určité množství uhlovodíků [59].
Při tepelném stárnutí představuje podíl rozštěpených molekul pouze nepatrnou
část izolačního oleje (popř. [74].
20. Zvětšují viskozitu hustotu izolačního oleje, způso
bují změnu barvy dále zhoršují jeho elektrické vlastnosti. Izolační olej tak stává heterogenní soustavou,
jejíž hlavní nedostatek vylučování kalu vede většinou nevratným poško
zením izolační soustavy olej—papír.
Přehled složkách plynné směsi vzniklých při teplotním rozkladu izolačního
oleje papíruje uveden tab.
Polymeraci nebo polykondenzací primárních kyslíkatých produktů stárnutí
s reaktivními skupinami vznikají makromolekulární látky, jež jsou prvé fázi
v izolačním oleji rozpustné.
Pokračující polymerace polykondenzace následek vznik nerozpustných
kyslíkatých makromolekul —kalů.), jejichž molekuly jsou
podstatně polárnější než molekuly původních uhlovodíků jsou izolačním oleji
rozpustné [93], Jako vedlejší produkty vznikají oxid uhličitý reakční voda. Organické kyseliny rozpouštějí kovové konstrukční materiály, tím
zvětšují iontovou vodivost izolačního oleje. této
fázi již mohou projevit makromolekuly dosud rozpustné horkém izolačním
oleji tím, ochlazení oleje dojde jeho zakalení. Čím jiskra nebo oblouk výkonnější, tím reakční směs
bohatší vodík nenasycené uhlovodíky. Oxidační stárnutí izolačních olejů
Oxidační stárnutí, především neinhibovaných izolačních olejů, způsobuje kaž
dém případě jejich znehodnocování. soustavy olej —papír), kterou běžně užívané metody
nejsou citlivé. Nejcitlivějším kritériem
v první fázi oxidačního stárnutí sledování změn barvy izolačního oleje.
109
. Proto kvantitativnímu kvalitativnímu stanovení rozkladových
plynů vznikajících při tepelném štěpení výhodou používá metoda plynové chroma
tografie. dříve jmenovaným přistupuje ještě acetylén, popř.
Produkty oxidačního stárnutí zhoršují elektrické vlastnosti izolačního oleje
různou měrou. Jako vedlejší produkt poly-
kondenzačních reakcí vzniká reakční voda. Některé kyslíkaté produkty stár
nutí izolačního oleje mohou též působit jako rozpouštědla organických konstrukč
ních materiálů.2
