Zkouška provádí souladu ISO 4892 expoziční komoře xenonovou žárovkou filtračním systémem simulu jícím sluneční záření při teplotě černého panelu (55 ±3) °C.zprávy požadavcích zkušebních podmínkách pro nehořla kapaliny, které používají pro přenášení síly (hydrostatické hydrokinetické) dolech“ vydané komisi Bezpečnostní zdravotní komise pro doly úpravárenský průmysl, Luxemburk 1983. 23.3), pak zkouškám odolnosti proti chladu (viz 23.7.4.4. Zkušební tyčky mají být vyrobeny stejných podmínek při jakých vyrábějí závěry; tyto podmínky musí být uvedeny protokolu zkoušce daného elektrického zařízení.7. Rázová odolnost proti ohybu exponova ných vzorcích musí být rovna alespoň hodnoty naměřené při zkoušce neexponovaných zkušebních vzor cích.7.3 Odolnost proti teplu Odolnost proti teplu ověřuje tak.6 Odolnost elektrického zařízení skupiny proti chemickým činidlům Závěry části závěrů plastů zkouší odolnost proti následujícím chemickým činidlům: olejům tukům hydraulickým kapalinám pro použití dolech Odpovídající zkouška provádí čtyřech vzorcích závěrů utěsněných proti vnikání zkušební kapaliny dovnitř závěrů: dva vzorky ponechají (24 ±2) hodiny oleji označeného jako podle přílohy ISO normy 1817 „Referenční kapaliny“, při teplotě °C.ČSN 50014
Účelem postupů pořadí zkoušek uvedených výše prokázání schopnosti plastu zachovat daný typ ochrany podle 1.2 vystavení extrémním teplotám škodlivým látkám kterými může setkat při používání. dva další vzorky ponechají (24 ±2) hodiny při teplotě hydraulické kapalině skupiny HFC (vodní roztok polymeru obsahem vody) podle „ó.7. 23.4.7. materiálů, nichž nemohla být rázová odolnost proti ohybu před expozicí určena, protože nedošlo žádné prasknutí při zkoušce nesmí zlomit více než exponované zkušební tyčky. závěr nebo části závěru plastů kterých závisí typ ochrany uloží dobu týdnů prostředí relativní vlhkostí (90 ±5) teplotě (20 ±2) vyšší než maximální provozní teplota, nejméně však °C. Elektrická zařízení skupiny Zkoušky provádí dvou vzorcích, které nejdříve podrobí zkouškám odolnosti proti teplu (viz 23.7.4. Při snaze snížit počet zkoušek minimum není nutné provádět všechny zkoušky určené pro daný typ ochrany každém vzorku, je-li zřejmé, vzorek nebyl poškozen takovým způsobem, aby mohl být znehodnocen daný typ ochrany.
27
.Doba expozice 1000 hodin. 23.5 Odolnost proti světlu Zkouška odolnosti materiálu proti světlu provádí pouze pokud závěr, nebo částí závěrů plastů, nejsou chráněny před světlem; elektrických zařízení skupiny zkoušky provádějí pouze svítidel.7.7. Obdobně může být snížen počet vzorků, pokud možné expoziční zkoušky zkoušky pro ověření typu ochrany provádět paralelně stejných dvou vzorcích. 23. Pokud maximální provozní teplota vyšší než pak místo uvedené týdenní expozice provádí zkouška tak, zkoušené části nejprve uloží dva týdny prostředí (90 ±5) relativní vlhkostí teplotou (95 ±2) pak dva týdny prostředí teplotou (20 ±2) vyšší než maximální provozní teplota.1. Zkouška provádí 6ti zkušebních tyčkách standardních rozměrů (50 podle ISO 179.) závěr zkouškám předepsaným pro daný typ ochrany.4.4), pak mechanickým zkouškám (viz 23.4.4.4 Odolnost proti chladu Odolnost proti chladu ověřuje tak, závěr nebo části závěru plastů, kterých závisí typ ochrany, uloží hodin prostředí teplotou odpovídající minimální provozní teplotě, snížené souladu 23. Kriteriem pro hodnocení odolnost proti ohybu rázem podle ISO 179.7.4
