ČSN 36 0011-1 MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ VNITRNÍCH PROSTORU Část 1 : Základní ustanovení

| Kategorie: Norma  | Tento dokument chci!

Tato norma obsahuje základní ustanovení pro měření denního, umělého a sdruženého osvětlení ve vnitřních prostorech staveb. Uvádí měřicí postupy, vlastnosti měřicích přístrojů, způsoby vyhodnocení výsledků měření a obsah zprávy o měření.

Vydal: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Autor: UNMZ

Strana 4 z 12

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.3. 3.5 hel ěřeného pole jasom ěru musí odpovídat podm ínkám měření, zejména velikosti vzdálenosti ěřené plochy; pro ěření jasů malých vzdálených ploch nem být úhel větší než 1o. 3.3. 3.4 Prům plochy čidla luxmetru přijímající světlo nesmí být větší než mm; doporučuje prům nepřesahující mm.4.6. 3. Tyto okolnosti uvedou přehledu měřených hodnot zprávě měření.ČSN 0011-1 3. konstrukce budovy, vnitřní, technické nebo technologické zařízení), měřicí bod posune, nebo při větším rozsahu překážky bod vynechá průběh osvětlenosti interpoluje souladu skutečností sousedních bodů.7 prostorech nebezpečím výbuchu používají pouze přístroje upravené pro tento účel.10 obrázek ČSN 0580-1).3 Krajní řady měřicích bodů vodorovné srovnávací rovině umístí vnitřních povrchů stěn.3.4.4 Výběr měřicích bodů 3.4. 3.3. 3. luxmetrů další nejdůležitější vlastností směrová chyba (kosinová odchylka). Prům uvede zprávě měření.9 Při přesném provozním ěření kontroluje zajišťuje správná poloha čidla luxmetru pomocným vybavením (viz 3.4. 3.1 Osvětlenost vnitřních prostorech staveb její rozložení ěří měřicích bodech, rozmístěných pravidelné síti celém prostoru nebo jeho funkčně vymezených částech vodorovné srovnávací rovině.8 Pro výběr přístrojů používaných pro ěření denního umělého osvětlení nejdůležitější vlastností přizpůsobení pom ěrné spektrální citlivosti standardního fotometrického pozorovatele CIE. 3. komunikacích ěří osvětlenost nejblíže úrovně podlahy, nejvýše 0,2 nad ní.6 symetrických vnitřních prostorech prostorech opakujícími částmi shodnými podmínkami osvětlení možné počet měřicích bodů redukovat (například symetrickém vnitřním prostoru měřit jen jeho polovině, případně jen jedné opakující části).3. předškolních zařízení denních místnostech 0,45 m). 3. Při jiném půdorysném tvaru vnitřního prostoru měřicí body rozmístí tak, aby jejich síť byla nejpravidelnější nejrovnoměrněji pokrývala celý vnitřní prostor nebo jeho funkčně vymezené části. menších vnitřních prostorech zpravidla vzájemná vzdálenost měřicích bodů 0,5 rozsáhlých halových prostorech velkou světlou výškou může být výjimečně větší (viz 2.2 Výška vodorovné srovnávací roviny 0,85 nad podlahou, není-li podle konkrétní funkce vnitřního prostoru stanovena výška jiná (např. 4 .5).4. Ostatní měřicí body rozmístí pravidelných vzdálenostech takovou hustotou, aby ohledem výšku vnitřního prostoru další okolnosti byl dostatečně zachycen prostorový průběh změny osvětlenosti pokud možno místa největší nejmenší osvětleností. 3.6 Jasom pro přesné provozní ěření být přizpůsoben pro upevnění stojanu.7 vnitřních prostorech odstupňovaným osvětlením měřicí body rozmístí tak, aby vystihovaly rozložení osvětlenosti jednotlivých funkčně vymezených částech vnitřního prostoru.3.5 Pokud brání některém bodů pravidelné sítě překážky (např. 3.4 pravoúhlých vnitřních prostorech rozmístí měřicí body vodorovné srovnávací rovině pravoúhlé síti. Pro ěření průměrných jasů blízkých velkých ploch používá jasom ěrů úhlem ěřeného pole 10o; výjimečně lze použít jasom ěru úhlem 20o, je-li zabezpečeno, nebude výsledek ěření zkreslen jasy okolních ploch.4.4