dáskou nemožností. Organísované cílnictvo kapi-
talistické výroby dnešních není zdaleka již
familií otrok antického podnikatele, práce
jeho stále ješt znan nesvobodnou.
»Snaží-H organisované dlnictvo využíti svých
sdružených sil dosažení lepších pracovních pod-
mínek, nemže stát spolenost takovým snahám
brániti, musí nimi úpln sympatisovati,« To
je soud kanclée nmecké íše, hrabte Hertlinga,
který ukazuje, jakou mocí vyzbrojili dlnictvo ti,
kteí veleli spojiti proletái všech zemí
v jednotnou mezinárodní organisaci, Hr, Hertling
žádá pro dlníka plnou koaliní svobodu, odslra-
48
. Naproti tomu dlnictvo odboru,
spojené posledního muže, jak technika svedla
v koncetrujících ješt dále prmyslových závo-
dech, mže využitkovati vlivu svého potu se-
stavování pracovních podmínek uiniti podmínky,
za nichž jednotlivec vchází pracovní smlouvu
s podnikatelem, nejpíznivjší pro dlníka, který
podporován organisací, mže ekati píznivjší
trh svým zbožím. Jednotlivec slab jako pralovk musí se
podrobiti podmínkám, které diktuje silnjší
podnikatel. Jeho chléb je
cenou zárove podmínkou jeho zboží-práce, ne-
bo neobstojí ani den, kdyby ekal svým zbožím
na píznivjší trh. Dnešní za-
mstnavatel mže ješt znan bezohledn zato-
iti jednotlivcem, nikoliv však sdružením všech
pracovních sil, které svém podniku odká-
zán. Kdežto obchodník mže svoje zboží
vzíti kdykoliv trhu vykati píhodnjší doby,
kdy ceny stoupnou, jednotlivý dlník trhu
práce bezmocný musí, nechcc-li zemíti hlady,
prodati svoji práci každou cenu
