í útoišt duše technickém sto-
letí, zanech pokus rozšíiti technickou kulturu na
nejosobitjší sílu života domnní, tím uiníš
snesitelnjším, žiíe!njším!« tak volá hrdinu bás-
ník láká jeho tžké krvavé práce.denkráte léitelným.
»Nezakládej svj vnitní život žádných racio-
nelních základech, nedej vážností života opano-
vati teto pcsledr.
Tyto malé dávky vncsti, které pccifujete ve
chvílích vášnivého vzrušení tvrího, milostného ne-
bo jen pouhého ukojeného požrání, jsou sice cd-
hmotnním vážncsii ostatního života, kcrektnrou je-
ho tžkopádnosti, ale jak mohou býti nejhlubším
smyslem života positivistova technikova?
Moje krvavá otázka, jíž jsem svého asui rozne-
mohl, dnes již jen jakýmsi zrcríokoíuiícím vnit-
ním hlasem, volajícím autora Technické kultury k
pokoe skromnosti, ním všechny positlvisty a
470
.
Nejvyšší pcdstatný píznak tohoto nového po-
dtivismu nevrného, pirozenjšího pcmeru hrdino-
va smyslovým pívalm citovým vzrušením srd-
ce prolomeni, perušení nepetržité životní váž-
nosti, racíonelního života technikou zpohodlnného
a zpíjemnného, zrušení toho nepetržitého proudu
užitku blaha, piznání hrdého vládce pírody
poraženým tajemnými, nekontrolovatelnými ne-
zkrotnými démony, vysílanými náhcdnými, bezvý-
znamnými lidskými bytostmi stejn jako nezodpo-
vdnými otázkami, životní dráhu naši kížícími.
Dovedl-li ale vnutiti zákon intelektu všem silám
pírody, vod, bleskm, vtrm, dcvede-lí stále
lépe da!<cnaleji ovládat", prc posítivista trval'::
upustiti víry, nkdy pece podaí býti
pánem svých vášní tajemných sil podvdomí
