nich tolik positivista filosoíoval. Tak vznikaly
na stole positivisty, potýkajícího filosofickou
nemccí, jednctlixé lánky Jeho rxecdbcrných knih
v celé Jejich osobitosti nepraktinosti modloslu-
žebníka života.a duchovní stran mého osobi-
tého života, mám-li nižší poznávati dle vyšších a
naopak miti, nemám Jiné volby, než býti té
chvíli nejdslednjším positivistou,
Chci-li studovati vývoj technického ukájení ho-
spodáských poteb lovka. Pro technika, kte-
rému teba díve nezbytn viti vyšší ideu
své práce, než práce schopen, není zbyteným
pokus, který hloubání krvavou otázkou vy-
plyne, jako mimochodem; podtržení duševního —
chcete-li duchovního Jádra toho nejhmotnjšího
z »nižších« zjev lidského života, nalezne-li sob
ono Jádro práv své specielní innosti, jako
realisaci pcteb pevážn tlesných.i r.
ekl si: mám-li srovnávati miti zjevy, sou-
visející tlesnými potebami všelidskými, zje-
vy, vyrstajícím.
Co byste ekl pcsitivístovi, jenž zklamán vší
vdou, klade rozhodném okamžiku svému bás-
níkovi tuto thesi: Bud vyhovím své povaze, která
bére vdk Jen nejjasnjším obrazem, nejposi-
tivnjší odpovdí, nebo ohrozím výsledek své ži-
466
. Jako výsledek nkte-
rých ist duševních duchovních poteb pocho-
du, musím pcchcdy jako poteby psychclogi-
sovati; chci-li duševní tlesné pochody sjednotiti
mechanistickou teorií pírodn filosofickou po-
kud Ješt vyhovuje musím zvolené stano-
visko hájiti jedinou methodou vdeckého positi-
vismu Jedin jím musím dojíti zodpovdni své
krvavé otázky
